Články | Redakce – Bohumír

Shrnout konverzaciShrnout e‑mail 1. – Německý průmysl pozdě bije na poplach BMW, Siemens, Mercedes-Benz, Porsche, Audi, ZF a další firmy varují před cenami energií, vysokými odvody a přemírou regulace. Německo je přitom průmyslovým srdcem EU – kdyby se výroba dlouhodobě přesouvala jinam, změnilo by to ekonomickou váhu celé Evropy. 2. – Mendelová a Ukrajina Jestli se hospodářské a demografické problémy Ukrajiny opravdu prohlubují, bude otázka délky války a podmínek případného míru pro Evropu naprosto klíčová. 3. – Polské rakety dlouhého doletu a opevňování východní hranice Posilování Polska coby vojenské mocnosti na východním křídle NATO…

Blízký východ v plamenech Kolaps příměří a raketová výměna mezi Íránem a Izraelem: V den 100. výročí konfliktu vypukly masivní střety. Írán vypálil několik vln raket na Izrael. Izraelský premiér Netanjahu útoky potvrdil a pohrozil tvrdou odvetou, přestože boje během pondělí po zásahu USA dočasně utichly. Trumpův zásah do konfliktu: Americký prezident Donald Trump ostře vyzval obě strany, aby okamžitě přestaly střílet. Podle izraelských médií Izrael zastavil další odvety na přímou Trumpovu žádost. Blokáda Hormuzského průlivu ze strany USA však podle něj potrvá až do „konečné dohody“. Zapojení Hútíů a Jemenu: Jemenští povstalci (Hútíové)…

Pojďme se podívat na horké události a geopolitické posuny, které se odehrály doslova v posledních 36 hodinách (od čtvrtka 4. června do pátku 5. června a dnešní noci), a které přesně zapadají do hledáčku české alternativní scény. 🌍 Geopolitické zlomy a válečné osy 1. Washingtonem zprostředkované příměří mezi Izraelem a Libanonem Co se stalo: Po měsících intenzivních střetů schválily obě strany dohodu o příměří. Hizballáh se má stáhnout z jižního Libanonu a kontrolu přebírá libanonská armáda. Alternativní pohled: Analytici upozorňují na načasování a zákulisní roli Teheránu, který kvůli izraelskému bombardování v Libanonu přerušil tajné…

🧭 Svodka že 22.3.2026  1. USA a ultimátum Íránu Spojené státy vyzvaly Írán k otevření Hormuzského průlivu, který je klíčový pro globální přepravu ropy. Podle dostupných informací padla i časová lhůta v řádu desítek hodin. Washington zároveň připustil možnost vojenského zásahu proti infrastruktuře Íránu. Situace výrazně zvyšuje riziko přímého konfliktu mezi oběma státy. Pokud Írán skutečně neustoupí a průliv neotevře, je velmi pravděpodobné, že USA přistoupí k omezeným úderům na konkrétní cíle, typicky radarové stanice, pobřežní baterie nebo námořní základny. Nejde o okamžitou invazi, ale o „donucovací operaci“, která má obnovit průjezd. Írán ale…

Shrnout konverzaciShrnout e‑mail 🌍 HLAVNÍ SVĚTOVÉ ZPRÁVY  (posledních ~18 hodin) 🔥 VÁLKA A GEOPOLITIKA Izrael znovu udeřil na Teherán i Bejrút Nové letecké útoky míří na íránskou vojenskou infrastrukturu i pozice Hizballáhu. Konflikt se dál stupňuje.  The Guardian Írán odpálil rakety na americko-britskou základnu Diego Garcia Útok neuspěl, ale ukazuje, že konflikt se rozšiřuje mimo Blízký východ. The Guardian USA a Izrael zasahují íránská jaderná zařízení Tvrdí, že výrazně oslabily vojenské schopnosti Íránu.  The Guardian Trump naznačil, že válka se může „utlumit“ Podle něj už bylo dosaženo hlavních cílů – ale situace zůstává výbušná. …

1. USA, Izrael a Írán si hrají na ohňostroj Amerika s Izraelem buší do Íránu hlava nehlava. Írán samozřejmě nehraje mrtvého brouka a posílá rakety zpátky. Všichni tvrdí, že mají situaci pod kontrolou, což obvykle znamená pravý opak. Každopádně zásobník nervů světa se zase o kus vyprázdnil. 2. Civilní objekty jako vedlejší produkt války Írán hlásí tisíce zasažených budov a nemocnic. V moderní válce se tomu říká „kolaterální škody“, aby to znělo méně blbě. Civilisti tradičně schytávají to, co si velcí kluci mezi sebou neumí vyříkat. Humanitární organizace mezitím počítají a nestíhají. 3. Sankce…

Já si totiž vždy myslel, že naše vlajka je odvozená od francouzské vlajky a že ty barvy mají znamenat volnost, rovnost a bratrství – však víte…“ No jo, tohle ale si myslí spousta lidí, že 🙂. Na první pohled to tak svádí – červená, bílá, modrá = Francie, revoluce, „liberté, égalité, fraternité“. Jenže historicky je to s československou (a dnešní českou) vlajkou trochu jinak. Původní české zemské barvy byly jen červená a bílá – podle znaku českého království: stříbrný lev na červeném poli. Tyhle dvě barvy se používaly už od středověku na praporech, kokardách,…

Morava a Bible kralická – tichá rána do pražského mýtu      Po staletí se z Prahy šířila představa, že právě ona je jediným skutečným srdcem vzdělanosti, místem, odkud vychází světlo kultury do „okolních krajů“. Morava byla v tomto obrazu často líčena jen jako tichá provincie, kraj vinic a polí – hezký, ale duchovně druhý v řadě. Jenže pak přišla Bible kralická a tenhle pohodlný obraz se rozsypal jako omítka ze staré zdi. Najednou se ukázalo, že největší jazykové a duchovní dílo českých zemí nevzniklo pod věžemi Pražského hradu, ale v nenápadných Kralicích nad…

MORAVA JAKO ZÁKLAD STÁTU, NE JEHO PŘÍLEPEK     Když dneska otevřete učebnici dějepisu, dozvíte se jednoduchou pohádku: český stát vznikl v Čechách, Přemyslovci byli odjakživa čeští a Morava se k hotovému dílu připojila skoro z vděčnosti. Hezké, přehledné – a hlavně pohodlné pro všechny, kdo potřebují vyprávět dějiny z jedné správné pražské židle. Jenže historie není powerpointová prezentace ministerstva školství.      Bořivoj nebyl zakladatel, ale dosazený správce První Přemyslovec Bořivoj se neobjevil jako zázračný „otec vlasti“. Křest přijal na Moravě od Metoděje, pohyboval se na dvoře Svatopluka a Čechy spravoval spíš jako…

Diskutoval jsem se s umělou inteligencí o afroislámské invazi do Evropy. Položil jsem potom tuhle otázku: Kdyby to byl plán samotného ďábla… Jak dlouhou dobu by potřeboval na vytvoření nějakého „školícího centra“, kde by vychoval určité lidi, aby je pak dosadil do politiky? Jak dlouho by potřeboval na získání novin, tisku a televize, aby psaly v jeho prospěch? Jak by docílil toho, aby se takzvaní uprchlíci — původně ze Sýrie, dnes „klimatičtí uprchlíci“ a zítra zase nějací jiní — zvedli a vyrazili do Evropy? Jaké společenské změny by musely proběhnout — a za jak…