Destruktivní chování politické strany STAN, 18.10.2025

Rozbor destruktivního chování politické strany STAN po volbách 2025
Podobně jako u Pirátů se chování STAN (Starostové a nezávislí) po porážce ve volbách 2025 (kde získali kolem 9 % hlasů a 22 mandátů) projevuje prvky, které lze označit za destruktivní. To znamená akce, které polarizují společnost, podkopávají důvěru v instituce nebo blokují konstruktivní dialog, místo aby přispívaly k hladkému přechodu moci. STAN nebyl tak viditelně agresivní jako Piráti, ale jejich rétorika (hlavně přes předsedu Víta Rakušana) zahrnuje emotivní útoky na vítěze (ANO, SPD, Motoristy) a snahu zpochybňovat volební výsledky. Pojďme si to rozebrat psychologicky a konkrétně, s příklady z tweetů a prohlášení.

1. Psychologický základ: Obranné mechanismy a „post-porážková polarizace“
„Když prohra bolí, vina se svaluje na ‚nepřítele‘ – to chrání ego a udržuje voliče.“
Kognitivní disonance a projekce viny (Freud/Festinger):
STAN prohrál (z 33 mandátů v 2021 na 22 v 2025), ale místo sebehodnocení (např. kauzy Dozimetru, korupční stíhání členů) obviňují soupeře z extremismu nebo manipulací. To snižuje vnitřní konflikt: „Neprohráli jsme kvůli nám, ale kvůli ‚zlým‘.“ Rakušan často používá slova jako „fašisti“ nebo „rasisti“, což je projekce – přenáší vlastní selhání na jiné.
Tribalismus a virtue signaling:
STAN se profiluje jako „strážci demokracie“ proti „populistům“ (ANO, Motoristé). To posiluje kmenovou identitu voličů (hlavně střední třída, liberální města), ale vede k polarizaci. Psychologicky to funguje, protože emoce (strach z „extrémismu“) překrývají fakta – např. zvažování stížnosti na volby je signalizace „my jsme oběti nespravedlnosti“.
Post-pravdivá taktika a absence odpovědnosti:
Stejně jako u Pirátů, STAN ví, že za politické přehánění není trest. Šíří narativy o „hrozbách“ (např. migrační pakt jako „výpalné“), aby přehlušili kritiku. To je destruktivní, protože zvyšuje nedůvěru v systém a brání spolupráci – Rakušan volá po „koordinaci opozice“, ale současně útočí na všechny mimo svůj kmen.
V kontextu 2025: STAN uznal porážku, ale jejich chování (zvažování stížnosti, útoky na Turka/Okamuru) naznačuje „scorched earth“ taktiku – raději rozdělit společnost, než přiznat chyby.

2. Konkrétní projevy destruktivního chování
Zpochybňování volebních výsledků: STAN zvažuje stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu kvůli přepočtu mandátů (pochybnosti o 7 poslancích ANO/ Spolu). To je destruktivní, protože podkopává legitimitu voleb bez jasných důkazů – mluvčí Sára Beránková to označila za „diskriminační věc“. Psychologicky: Obrana před porážkou tím, že se vina svaluje na systém.
Polarizující rétorika a osobní útoky: Rakušan často útočí emotivně (např. „fašisti, rasisti, estébáci“), což zvyšuje napětí. To není konstruktivní opozice, ale snaha překřičet soupeře, aby si udrželi relevanci.
Blokování dialogu: Volají po opozici, ale odmítají spolupráci s ANO, což může vést k obstrukcím v Sněmovně.

3. Rozbor konkrétních tweetů STAN (hlavně Víta Rakušana)
Vybral jsem reprezentativní tweetů z období po volbách (od 5. 10. 2025), které ilustrují vzorce: emotivní útoky, projekci a polarizaci. Rozbor je psychologický, s důrazem na to, jak to „přehlušuje“ debatu.
Tweet od Víta Rakušana (@Vit_Rakusan), 20. 10. 2025
Obsah tweetu:
„Fašisti, rasisti, estébáci třeba? 🤔“ (reakce na kritiku vlády).
Psychologický rozbor:
Tribalismus a katastrofizace: Rakušan zesiluje hrozbu soupeřů (odkaz na Turka, Klempíře atd.), aby voliči STAN cítili morální nadřazenost („my proti zlu“). To je projekce viny – místo reflexe vlastních kauz (Dozimetr) svaluje porážku na „extrémisty“. Destruktivní, protože zvyšuje polarizaci a brání dialogu.
Důsledek: S 0 liky to není virální, ale posiluje echo komoru voličů STAN.

Tweet od Víta Rakušana (@Vit_Rakusan), 19. 10. 2025
Obsah tweetu:
„Jsou všichni Motoristi misogynové a hulváti? Doufám, že ne, i když v dnešní debatě na Primě to tak chvíli vypadalo. Provokace možná fungují v kampani. Teď je ale potřeba začít nesobecky pracovat pro lidi, ne se chovat jako političtí puberťáci.“
Psychologický rozbor:
Virtue signaling a zesměšňování: Rakušan se staví jako „dospělý“ proti „puberťákům“ (Motoristé), což je signalizace ctnosti pro voliče STAN. Psychologicky to snižuje disonanci porážky tím, že soupeře degraduje na „hulváty“. Destruktivní, protože blokuje spolupráci – místo faktů apeluje na emoce.
Důsledek: S 1778 liky to rezonuje u voličů, ale zvyšuje toxickou diskusi (180 replies).

Tweet od Víta Rakušana (@Vit_Rakusan), 15. 10. 2025
Obsah tweetu:
„Výhrůžky zaměstnanci saudskoarabské ambasády kulkou a šibenicí. Vzpomínky, které si Filip Turek asi připomínat nechce. Na rozdíl od svých přátelských návštěv na Íránské ambasádě. Novináři pátrající po jeho zkušenostech v diplomacii si mohou udělat další čárku. Policejní spisy totiž jeho asistentka smazat nemůže.“
Psychologický rozbor:
Osobní útoky a polarizace: Útok na Tureka (Motoristé) jako „hrozbu“ je tribalismus – STAN se profiluje jako „obránci“ proti „nebezpečí“. To ignoruje vlastní problémy (korupce) a přehání, aby přehlušilo kritiku. Psychologicky: Obrana identity strany po porážce.
Důsledek: S 1057 liky to mobilizuje voliče, ale vede k nenávistné atmosféře.

Tweet od Víta Rakušana (@Vit_Rakusan), 15. 10. 2025
Obsah tweetu:
„A teď jak je to doopravdy: Polsko si žádnou výjimku nevyjednalo, protože povinné relokace součástí migračního paktu NEJSOU. Ani pro Polsko, ani pro Česko, ani pro žádnou jinou zemi. Dopis nového polského prezidenta šéfce komise je tak vlamováním se do otevřených dveří. Buď to, pane kolego, nevíte, nebo to víte a děláte z lidí hlupáky záměrně. Vlastně nevím, co je horší.“
Psychologický rozbor:
Post-pravdivá taktika: Rakušan obviňuje soupeře (Králíčka z ANO) z lhaní, aby si udržel autoritu. To je projekce – přehání fakta o migračním paktu, aby překřičel kritiku. Destruktivní, protože šíří dezinformace a snižuje důvěru.
Důsledek: S 64 liky to funguje v echo komoře, ale zhoršuje rozdělení.

Závěr: Proč je to destruktivní a co to znamená?
STAN nepřestává „překřikovat“, protože v post-pravdivé politice je to cesta k přežití – za lhaní nebo přehánění není trest, ale za mlčení je zapomenutí. Psychologicky to chrání před porážkou, ale systémově to oslabuje demokracii: zvyšuje polarizaci, blokuje přechod moci a snižuje šanci na spolupráci. V 2025 to zatím není masivní (žádné protesty), ale stížnost na volby by to mohla eskalovat.


Uveřejněno

v

od

Značky:

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *