Voliči, pamatujte: čím menší strana, tím víc je profizlovanější.
Monopoly jsou skutečná moc. Všechno ostatní je jen hra pro voliče. • Planetu řídí méně než sto lidí. Tvrdě jednají, ale férově – mezi sebou. • Nejsou volby, je jen stovka vládců. Ti se dohodnou – my posloucháme. • Sto vládců – miliardy poddaných. Jejich dohody určují náš život.
Proroctví o hydře
• Hle, mocenský systém této Země je jako hydra, která rozprostřela svá dvě křídla – Západ a Východ. Jedno křídlo se třpytí pozlátkem svobody, druhé se halí do hávu tradice. A lidé, zaslepení, věří, že mezi nimi zuří věčný boj.
• Ale srdce hydry bije společně. Hlavy se hádají jen pro oko, zatímco tělo saje sílu z krve národů. Každý spor, každá válka, každé volby – to vše je jen divadlo, které má zakrýt jednotu nestvůry.• Hydra se živí lidským strachem a nepochopením. Roste z našeho souhlasu, sílí z našeho mlčení. A čím víc hledíme na Západ proti Východu, tím méně vidíme, že obě křídla má jedna jediná bytost.
,
• Až přijde den, kdy lidé prohlédnou, hydra se zachvěje. Až se meče obrátí ne proti jejím hlavám, ale proti jejímu srdci, tehdy se ukáže její pravá slabost. Ale dokud se budeme klanět jejím maskám, bude hydra vládnout dál – a její stín pak pohltí celou planetu.
———————————–
Tady je aktuální vývoj předvolební situace v České republice před říjnovými volbami (3.–4. října 2025):
📊
1. Přehled preferencí a potenciálu
Výsledky posledních průzkumů (např. Ipsos, Median, Kantar):
ANO – kolem 32–35 % (Ipsos: 32,2 %; Kantar pro ČT: 35 %)
Koalice SPOLU (ODS + TOP 09 + KDU‑ČSL) – cca 19–22 %
•SPD – kolem 11–12 % •STAN – asi 10–11 % • Motoristé sobě – zhruba 8 % (proklouzávají do Sněmovny) •Stačilo! – nad 5 % •Piráti – na hraně (cca 5 %)
Volební potenciál (Median, Ipsos apod.): •ANO až 40 % •SPOLU kolem 26–30 % •SPD, STAN, Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě se pohybují mezi 9–19 %
2. Politická situace v kontextu
ANO je dlouhodobým favoritem se stabilní podporou nad 30 %. Vládní koalice SPOLU výrazně zaostává.
Menší strany a hnutí (SPD, STAN, Motoristé, Stačilo!, Piráti) jsou klíčové pro sestavení většinové vlády a mohou hrát rozhodující roli i jako potenciální koaliční partneři.
Hlavní motiv volebního roku podle STEM/MARK: posiluje „antifiala“ nálada, tedy odpor k vládě Petra Fialy, která v roce 2021 ještě mobilizovala tzv. „antibabiše“.
3. Co sledovat dál
Konečné preference se mohou měnit velmi těsně před volbami – až třetina voličů se rozhoduje mezi posledním týdnem a dnem voleb. Průzkumy se v těchto dnech nesmějí publikovat.
Možný výsledek: • ANO – jasné vítězství (30‑35 %) • SPOLU – výrazně druhé
Další strany (SPD, STAN, Motoristé, Stačilo!, Piráti) se očekávají v parlamentu — dohromady sedm až osm subjektů překročí pětiprocentní hranici. Koaliční scénáře: pravděpodobný je střet ANO s menšími stranami, nebo pokračování středopravé vlády SPOLU s dalšími demokratickými stranami (záleží na mobilizaci voličů). Fiala varoval před možností, že by se Babišovo ANO mohlo spoléhat na extremistické či radikální síly.
Souhrn: Strana / koalice Preference (průzkum) Volební potenciál
ANO (Babiš) ~32–35 % až ~40 % SPOLU (vládní koalice) ~19–22 % ~26–30 % SPD ~11–12 % STAN ~10–11 % Motoristé sobě ~8 % Stačilo! ~5–6 % Piráti ~5 % (hranice)
Úvaha:
V podstatě lidé budou jásat nad tím, že se Babiš vrátil, ačkoli před čtyřmi lety byli rádi, že právě tehdy prohrál s Fialou. Já si ale myslím, že Babiš před čtyřmi lety záměrně prohrál, aby za něj Fiala odvedl špinavou práci, a on se pak mohl vítězoslavně vrátit jako spasitel.
————————–
Následující zprávy ukazují odhodlání EU pokračovat v podpoře Ukrajiny prostřednictvím vojenské pomoci, sankcí a diplomatických iniciativ, navzdory odporu Maďarska i Slovenska a o nejistotě spojené s politikou USA pod vedením Donalda Trumpa.
1) EU odsuzuje ruský útok na Kyjev a vyzývá k větší podpoře Ukrajiny Ruské dronové a raketové útoky na Kyjev v noci na 3. září zasáhly kanceláře delegace EU, při čemž zahynulo nejméně 14 lidí, včetně tří dětí. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci vydal prohlášení, označující útoky za válečné zločiny, a vyzval k posílení vojenské a humanitární pomoci Ukrajině. Vyjma Maďarska 26 členských států EU podpořilo prohlášení, které zdůrazňuje nutnost sankcí proti Rusku. EU zvažuje rozšíření mandátu mise EUMAM pro výcvik ukrajinských vojáků na domácí půdě jako součást bezpečnostních záruk.
2) Evropská komise vyšetřuje rušení letadla Ursuly von der Leyen Evropská komise oznámila, že letadlo předsedkyně Ursuly von der Leyen bylo během přistání v Bulharsku 1. září rušeno radarem, přičemž je podezření na ruskou sabotáž. Incident nezpůsobil zranění, ale zvýšil obavy z ruských hybridních útoků proti EU. Von der Leyen v reakci vyzvala Vladimira Putina, aby „přisedl k jednacímu stolu“, a zdůraznila odhodlání EU podporovat Ukrajinu. Tento incident podtrhuje rostoucí napětí mezi EU a Ruskem v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.
3) EU diskutuje o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu Evropští lídři, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, se setkali na mimořádném summitu v Bruselu, aby projednali bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po případném příměří. Summit navázal na londýnské setkání „Koalice ochotných“, kde 16 zemí a představitelé EU a NATO slíbili pokračování vojenské pomoci a sankcí proti Rusku. Plán zahrnuje posílení ukrajinských obranných schopností a vytvoření „nepřekonatelné ocelové obrany“ proti budoucí ruské agresi. Maďarsko zůstává jedinou zemí EU, která se k iniciativě nepřipojila, což vyvolává kritiku.
4) Německo reformuje rozpočet na podporu Ukrajiny Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Sociálnědemokratická strana (SPD) oznámily změny rozpočtových pravidel, aby zvýšily výdaje na obranu a podporu Ukrajiny. Tento krok reaguje na rostoucí tlak Donalda Trumpa na evropské země, aby převzaly větší odpovědnost za bezpečnost Ukrajiny. Německo plánuje dodat další zbraně a finanční pomoc, přičemž se zaměřuje na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Očekává se, že tyto změny posílí postavení Německa jako druhého největšího donátora vojenské pomoci Ukrajině po USA. Velká Británie vede „Koalici ochotných“ pro Ukrajinu.
5) Britský premiér Keir Starmer svolal summit 18 evropských lídrů v Londýně, aby vytvořili „Koalici ochotných“ na podporu Ukrajiny. Setkání zdůraznilo evropskou solidaritu s Ukrajinou a odmítlo diktát USA ohledně územních ústupků Rusku. Koalice se zavázala pokračovat v dodávkách zbraní, zvyšovat sankce a zajistit dlouhodobé bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Absence pobaltských států na summitu však vyvolala kritiku, protože tyto země patří mezi největší podporovatele Ukrajiny podle HDP.
6) EU zvažuje uvolnění 6,6 miliardy eur pro Ukrajinu Většina zemí EU tlačí na uvolnění 6,6 miliardy eur zablokovaných Maďarskem na nákup zbraní pro Ukrajinu. Tato částka je součástí širšího balíčku vojenské pomoci, který má posílit ukrajinskou obranu proti ruským útokům. Maďarský premiér Viktor Orbán čelí kritice za blokování těchto prostředků, což zhoršuje vztahy s ostatními členskými státy. EU hledá způsoby, jak obejít maďarské veto a urychlit dodávky zbraní.
7) Francie tlačí na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu k národu zdůraznil potřebu evropské bezpečnosti a podpory Ukrajiny tváří v tvář ruské agresi. Macron plánuje setkání s Volodymyrem Zelenským 4. září v Paříži před summitem „Koalice ochotných“. Navrhuje rozšíření mise EUMAM, aby zahrnovala výcvik ukrajinských vojáků na ukrajinském území. Tento krok je vnímán jako odpověď na Trumpovy návrhy na územní ústupky, které Francie odmítá.
8) EU kritizuje Rusko za útoky na civilní cíle EU vydala prohlášení, v němž odsoudila ruské útoky na civilní cíle v 14 ukrajinských oblastech, včetně útoku na Kyjev, při kterém byla zničena obytná budova. Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku vyzval k okamžitému zastavení útoků a k mezinárodnímu vyšetřování válečných zločinů. EU slibuje další humanitární pomoc pro postižené oblasti, včetně Chersonu, kde je ohroženo 60 000 civilistů. Prohlášení podpořilo 26 členských států, Maďarsko se opět zdrželo.
9) Litva varuje před oddělováním Ukrajiny a Moldavska Litevský prezident Gitanas Nausėda varoval před oddělováním cest Ukrajiny a Moldavska k členství v EU, zdůrazňujíc, že obě země musí být podporovány společně. Litva, jako jeden z největších podporovatelů Ukrajiny podle HDP, vyzývá k urychlení integračního procesu. Nausėda zdůraznil, že ruská agrese ohrožuje celou východní Evropu, a vyzval k posílení sankcí. EU plánuje další jednání o kandidátském statusu Ukrajiny na summitu v prosinci 2025.
10) EU zkoumá možnosti sankcí na ruské energetické zdroje EU zvažuje nové sankce zaměřené na ruské ropné a plynové příjmy, které financují válku na Ukrajině. Německo a Francie, dvě největší ekonomiky EU, se dohodly na opatřeních proti firmám podporujícím ruskou válečnou mašinerii. Tento krok je reakcí na ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, včetně ropovodu Družba. EU také zkoumá, jak omezit ruský export uhlí z okupovaných ukrajinských území.
Úvaha:
Nicméně válka na Ukrajině má pro slovanské komunity hluboký kulturní a historický význam, protože Ukrajina je považována za kolébku slovanské civilizace (např. Kyjevská Rus). Někteří starověrci mohou vnímat současný konflikt jako pokračování historických bojů Slovanů za svobodu, což rezonuje s příběhem o vítězství nad „Velkým Drakem“ v roce 5509 př. n. l..
————————-
Postoj USA: Trumpova politika se odklání od předchozí podpory Ukrajiny pod vedením Bidena a směřuje k většímu dialogu s Putinem, což vyvolává kritiku jak v USA, tak v Evropě. Putinovo neústupné stanovisko a pokračující útoky však ztěžují dosažení příměří. To bude tím, že rusové vyhrávají.
1) Trump tlačí na jednání s Putinem, ale bez pokroku v příměří Prezident Donald Trump pokračuje v diplomatických snahách o ukončení války na Ukrajině, ale jeho nedávné rozhovory s Vladimirem Putinem nepřinesly konkrétní pokrok směrem k příměří. Trump vyzval Putina, aby zastavil útoky, jako byl ten na Kyjev 3. září, který zabil 23 lidí, a zdůraznil, že „zabíjení musí skončit“, ale Putin nadále trvá na svých podmínkách, včetně odstoupení Donbasu. Americká administrativa naznačuje, že Trump se snaží o bilaterální setkání s Putinem a Zelenským, ale odmítá tlačit na Rusko novými sankcemi, což vyvolává kritiku evropských spojenců. Tento postoj je vnímán jako oslabení podpory Ukrajiny a zvyšuje napětí v NATO.
2) USA kritizují Putinovy útoky, ale ustupují od tvrdé linie Po ruském útoku na Kyjev, který zasáhl i americkou továrnu a kanceláře evropských diplomatů, Trump veřejně kritizoval Putina za „špatné načasování“ a ztráty na životech. Navzdory tomu se jeho administrativa vyhýbá připojení k evropskému tlaku na nové sankce proti Rusku, což signalizuje odklon od politiky předchozí vlády Joea Bidena. Trumpovy výroky naznačují, že dává přednost obchodním jednáním s Ruskem před pokračováním konfrontační politiky, což někteří analytici označují za ústupek Putinovi. Evropští lídři vyjádřili znepokojení nad tím, že USA opouštějí Ukrajinu a posilují Putinovu pozici.
3) Trump obviňuje Ukrajinu a distancuje se od konfliktu Trump opakovaně naznačil, že Ukrajina nese část viny za vypuknutí války, a vyzval prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ekonomickou dohodu zahrnující přístup USA k ukrajinským nerostným zdrojům. Tento postoj kontrastuje s jeho tvrzením, že má „velmi dobrý vztah“ s Putinem, a někteří američtí představitelé tvrdí, že Trump vidí Putina jako klíčového partnera pro ukončení války. Zelenskyj varoval, že Putin se snaží Trumpa „manipulovat“, a odmítá ústupky bez bezpečnostních záruk. Tento přístup USA vyvolává obavy, že Trumpova politika může oslabit Ukrajinu a podpořit Putinovy cíle.
4) Americká veřejnost ztrácí důvěru v Putina, ale podpora Ukrajiny klesá Podle průzkumu Pew Research Center z 3. září 2025 pouze 12 % Američanů věří, že Putin jedná správně ve světových záležitostech, zatímco 59 % považuje Zelenského za oddaného míru. Nicméně podpora americké veřejnosti pro pomoc Ukrajině klesá, přičemž 31 % Američanů považuje současnou úroveň podpory za příliš vysokou, což odráží Trumpovy výzvy k omezení angažmá USA. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že chce „rychlé řešení“ konfliktu, ale Putinovo odmítání příměří a pokračující útoky komplikují jednání. Tento trend zvyšuje tlak na USA, aby přehodnotily svůj postoj k Putinovi a podpoře Ukrajiny.
Zamyšlení nad vnitřní situací ve Spojených státech
Vnitřní hospodářská situace USA Americká ekonomika vykazuje známky zpomalení, přičemž v červenci 2025 bylo otevřeno 7,2 milionu pracovních míst, což signalizuje ochlazování trhu práce. Kongres čelí hrozbě částečného zastavení vládních aktivit k 1. říjnu, pokud nedojde k dohodě o rozpočtu. Názory na ekonomický vývoj jsou optimistické, někteří analytici tvrdí, že životní podmínky se zlepšují navzdory negativním zprávám. Finance hrají stále větší roli v osobních vztazích, což odráží rostoucí ekonomický tlak na mladé dospělé.
Migrační politika USA V lednu 2025 prezident Donald Trump podepsal výkonná nařízení zaměřená na zpřísnění migrační politiky, cílící zejména na migranty bez dokumentů. Tato opatření vyvolala značné debaty a právní výzvy ze strany občanské společnosti v USA i zahraničí. Nová politika zahrnuje tvrdší postupy na hranicích a snahu omezit nelegální migraci, což má dopad na země Střední Ameriky.
Finance v USA Finance ovlivňují romantické vztahy mladých dospělých, kteří odkládají klíčové životní milníky, jako jsou svatby a děti, kvůli ekonomickým tlakům. Americký Kongres se připravuje na jednání o rozpočtu, aby odvrátil hrozbu vládního shutdownu k 1. říjnu. Diskuse o ekonomických otázkách se zaměřují na potřebu populistických řešení, která by oslovila voliče.
Zdravotnictví v USA Zprávy o zdravotnictví v USA jsou omezené, avšak dřívější zmrazení zahraniční pomoci v lednu 2025 ovlivnilo zdravotnické programy. Diskuse o zdravotnictví se často váže k širším ekonomickým a rozpočtovým otázkám, které Kongres aktuálně řeší. V minulosti čelilo americké ministerstvo zdravotnictví kybernetickým útokům, což zdůrazňuje potřebu lepší ochrany systémů.
Byly objeveny skryté databáze amerických organizací MIA, HHS a CDC, které obsahovaly záznamy o lidech zemřelých po vakcinaci. Kennedy vede boj s „deep state“ v americkém zdravotnictví. ( Infowars – Česká republika)
Bývalí agenti CIA předali Kongresu a Bílému domu dokumenty, videa a záznamy o vyvraždění týmu SEAL Team Six, který měl údajně zabít dvojníka Usámy bin Ládina. Skutečný Usáma bin Ládin byl už dávno mrtvý. Bush a později Obama tvrdili před volbami, že ho jejich jednotky na jejich pokyn zlikvidovaly. A naivní veřejnost, která bezmezně věří médiím, jásala, že byl konečně odstraněn „terorista“, který měl stát za útoky z 11. září 2001. To je však nesmysl – za tyto události nemohl. Jeho vlastní rodina ho spíše využila jako strašáka. Ve skutečnosti Usáma bin Ládin umíral v Pákistánu na Marfanův syndrom za asistence lékařů a agentů od CIA. Členové týmu SEAL Team Six byli následně zabiti na přímý rozkaz Obamy i Clintonové, aby se pravda nikdy nedostala na povrch.
Gabbardová a Bondi mluví o velezradě. ( Infowars – Česká republika) ————–
Historické okénko:
Tajné služby VB a Spojených států věděly o plánu Třetí říše na okupaci Čech, Moravy a Slezska, která proběhla 15. března 1939, po které následovalo vyhlášení Protektorátu, již v lednu téhož roku a záměrně ČS vládu neinformovali.
Německo by krom válečných reparací mělo vrátit České a Slovenské republice zlato, které nacisté ve spolupráci se spojenci (VB+USA) ukradli ČSR za 2.sv.války. ————————
EU
Hospodářský růst a rozpočet EU Evropská komise navrhla dlouhodobý rozpočet EU ve výši téměř 2 bilionů eur, zaměřený na zjednodušené programy a cílené investice pro občany a podniky. Prognóza růstu ekonomiky EU zůstává mírná, s očekávaným růstem 0,9 % v roce 2025 a 1,5 % v roce 2026. Trh práce zůstává silný, s rekordními 1,7 miliony nových pracovních míst v roce 2024 a předpokladem dalších 2 milionů v příštím roce. Inflace klesá, ale globální obchodní zpomalení omezuje vývoz EU na 0,7 % v roce 2025, s očekávaným růstem na 2,1 % v roce 2026.
Obchodní dohody s Mercosurem a Mexikem EU uzavřela významné obchodní dohody s Mercosurem (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay) a Mexikem, které posílí export, pracovní místa a hospodářský růst. Tyto dohody jsou považovány za strategické kroky k diverzifikaci obchodních vztahů a posílení globální pozice EU. Evropská komise zdůrazňuje, že dohody přinesou výhody evropským podnikům a spotřebitelům. Detaily dohod budou brzy doplněny společným prohlášením.
Zrušení cel na dovoz z USA Evropská komise navrhla zrušení cel na průmyslové zboží ze Spojených států, aby urychlila obchodní jednání a posílila transatlantické vztahy. Tento krok reaguje na probíhající diskuse o clech a potenciálních odvetných opatřeních EU v hodnotě 95 miliard eur. Cílem je dosáhnout spravedlivějšího obchodu a podpořit konkurenceschopnost evropských trhů. Jednání jsou téměř dokončena, očekává se brzké společné prohlášení.
Snížení nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v EU klesla v červenci 2025 na 5,9 % z červnových 6 %, což ukazuje na pokračující stabilitu trhu práce. Česká republika si udržela druhou nejnižší nezaměstnanost v EU. Tento vývoj podporuje optimismus ohledně ekonomické odolnosti EU navzdory globálním výzvám. Další růst pracovních míst se očekává i v nadcházejícím období. ———————————
Zde jsou aktuální zprávy a reakce z Číny a o Číně
1) Jak v Číně vnímají Roberta Fica Čínská média zmínila slovenského premiéra Roberta Fica jako účastníka oslav v Pekingu, kde s prezidenty Putinem a Si Ťin-pchingem kromě ceremonií hovořil i o otázkách míru a historie. Ve státním kanálu CCTV vystoupil s jasným postojem k úloze Číny a Ruska ve světě, nevyjadřovalo se k němu jmenovitě nadšeně ani kriticky. Oficiálně byl prezentován jako jeden z významných účastníků akce, kteří „vyjádřili respekt k obětem druhé světové války“.
2) Jak Čína vyhodnocuje schůzku Fico–Putin V čínských médiích a oficiálních zprávách byla schůzka Fica s Putinem zobrazena jako součást širšího rámce bilaterálních jednání v Pekingu, bez negativního tónu. Fico předstoupil jako respektovaný host, schůzka se však nevnímala jako zásadní událost a Čína ji nezmiňovala jako strategický krok. Rozhovory byly součástí diplomatického bulvární obrazu spíš než politického prohlášení.
3) Jak Evropa nahlíží oslavy v Číně Západní představitelé včetně EU považují oslavy v Pekingu – hlavně přítomnost Putina a Kim Čong‑una – za otevřený signál protizápadní solidarity. EU odmítla pozvání reprezentovat akci na vysoké úrovni, posílala nízko postavené zástupce nebo vůbec; komentáře označily akci jako výzvu mezinárodnímu pořádku.
4) Jak Číňané vnímají, že Evropa nepřijela Podle čínských oficiálních komentářů absence evropských lídrů není zmíněna s rozpaky, ale vnímána spíše konstruktivně: Čína ukázala svou pozici nezávislého centra ve vícenásobném světě mimo vliv Západu. Z domácí perspektivy byla prezentována vojenská i historická velkolepost oslavy a účast několika desítek zemí měla symbolizovat rostoucí význam asijské diplomacie ve světové politice.
—————————
BRICS
Růst obchodu a energetická spolupráce v BRICS Rusko a Čína podepsaly 2. září 2025 dohodu o výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře-2, který má převratně změnit trh s LNG a posílit energetickou soběstačnost zemí BRICS. Tato iniciativa odráží snahu skupiny snížit závislost na západních trzích a diverzifikovat obchodní toky. Indie očekává hospodářský růst až 7,6 % podle rozpočtových údajů, což potvrzuje její pozici jako jednoho z motorů ekonomiky BRICS. Spolupráce burz v zemích BRICS, včetně Hongkongu, Indie a Brazílie, usnadní investorům přístup k novým produktům a posílí vzájemné investice.
Snaha o posílení tradičních hodnot a ekonomické integrace Skupina BRICS plánuje na fóru 15.–17. září v Brazílii představit dokument o společných tradičních hodnotách, který má podpořit ekonomickou a kulturní kohezi mezi členy. Tento krok doprovází snahy o posílení finanční nezávislosti prostřednictvím rozvoje společného platebního systému, který má snížit závislost na dolaru. Nová rozvojová banka BRICS (NDB) pokračuje ve financování infrastrukturních projektů, přičemž v roce 2025 rozšířila své aktivity o nové členy, jako je Indonésie. Zájem o členství v BRICS projevila Kuba, což signalizuje rostoucí atraktivitu bloku pro rozvojové země.
RB
Napsat komentář