Úvaha: Dnes jsem poslouchal včerejší vysílání jasnovidce Jackowského a ten predikuje, že jednání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem nedopadnou. Putin se nechytí na Trumpův háček. Vydá se společné, nicneříkající prohlášení o tom, že se znovu sejdou k jednání, ale už k žádnému dalšímu setkání nedojde. Putin bude ten, kdo jednání ukončí.
Putin by byl hloupý, kdyby teď Trumpovi uvěřil. Trump, který běhá okolo a všem, kdo jsou ještě ochotní poslouchat, vykládá, že ta válka je válka Joea Bidena. Přitom to byl právě Donald Trump, kdo ji podle pomohl vytvořit a kdo způsobil, že za jeho prvního volebního období se ukrajinská armáda zvětšila třikrát.
Trumpova současná politika je stále stejná jako za jeho prvního funkčního období, kdy vytvořil 20 základen CIA na území Ukrajiny, a stále se v nich cvičí vojáci pro diverze v hlubokém týlu nepřítele ( Ruska), 19 genetických laboratoří, kde se vyvíjela třeba kombinace covid-19 a černého kašle. Trump, když si dělal entrée k tomu setkání na Aljašce, opakuje stokrát omílanou pravdu, že Rusko je velké a je to země, která porazila Napoleona i Hitlera. A co?
Ale faktická politika USA proti Rusku je stále stejná – snaha rozvrátit Rusko zevnitř jakýmkoli způsobem. Teď je situace USA nejhorší v celé historii, bojují obyčejné přežití. _______________________________
Severní Amerika
1. Severní Amerika opět přidává vrty – Podle posledního týdenního sčítání od Baker Hughes se regionu podařilo navýšit počet ropných i plynových vrtů, i když ve srovnání s loňským rokem je náskok stále značný – chybí jich celkem 86. USA snížily počet ropných vrtů o 74 a doplnily 26 plynových, zatímco Kanada zrušila 25 ropných a 12 plynových vrtů.
2. Tesla ztratila šéfa servisu pro Severní Ameriku – Po téměř devíti letech odchází z Tesly ředitel servisu pro severoamerický trh, což poukazuje na pokračující odchod talentovaných pracovníků z firmy.
3. Chubb jmenuje nové vedení pro Severní Ameriku – Početné personální změny nastaly u pojišťovny Chubb: Steve Haney byl povýšen na prezidenta a Hlavního underwritingového ředitele globální divize záruk (Global Surety), zatímco Teresa Black přebírá jeho dosavadní pozici jako prezidentka divize North America Surety.
4. Severní Amerika výrazně zaostává v adopci robotiky – Zatímco Čína sází na robotizaci (89 % míra adopce), Severní Amerika zůstává značně za průměrem – pouze 45 % organizací v oblasti uvádí, že robotiku aktuálně využívají.
Jižní Amerika
1. Kolumbijský senátor a prezidentský kandidát Miguel Uribe Turbay zemřel Miguel Uribe Turbay, 39letý senátor a uchazeč o prezidentský post v roce 2026, zemřel dva měsíce po atentátu, při kterém byl střelen do hlavy během kampaně v Bogotě. Jeho matka byla v 90. letech unesena a zavražděna narkobarony, což tragédii dodalo symbolický rozměr. Prezident Gustavo Petro a zahraniční politici vyjádřili soustrast a vyzvali k větší ochraně veřejných činitelů. Smrt Uribe Turbaye vyvolala v Kolumbii protesty proti politickému násilí.
2. Osm mrtvých po střelbě v nočním klubu v Ekvádoru Ozbrojenci vtrhli na motorkách a v autech do nočního klubu ve vesnici Santa Lucía v provincii Guayas a zahájili palbu. Na místě zemřelo sedm lidí, osmý podlehl zraněním v nemocnici, další tři byli zraněni. Policie podezírá, že útok souvisí s válkou drogových gangů o kontrolu nad trasami do zahraničí. Vláda v reakci vyhlásila stav nouze v několika provinciích.
3. Peru a Indonésie uzavřely významnou obchodní dohodu Prezidentka Peru Dina Boluarte podepsala v Indonésii komplexní dohodu o hospodářském partnerství (CEPA) s prezidentem Prabowo Subiantem. Dohoda pokrývá potravinovou bezpečnost, těžbu, rybolov, energetiku i obranu a otevírá indonéský trh pro peruánské borůvky. Obě země také podepsaly memorandum o spolupráci v boji proti narkotikům. Návštěva se konala při příležitosti 50. výročí navázání diplomatických vztahů.
4. Návrat venezuelských migrantů přináší dluhy a bídu Mnoho Venezuelanů, kteří se neúspěšně pokusili usadit v zahraničí, se vrací domů bez majetku a s vysokými dluhy. Po návratu čelí extrémní inflaci, minimální mzdě okolo jednoho dolaru měsíčně a požadavkům na úplatky. Od roku 2013 opustilo zemi více než 7,7 milionu lidí, ale stále více z nich se s obtížemi vrací. Navzdory vyhlášení ekonomického stavu nouze v roce 2025 se situace nezlepšila.
EU
1. EU podmíněně schválila fúzi Prosus–Just Eat Takeaway Evropská unie udělila podmíněný souhlas k akvizici Just Eat Takeaway společností Prosus za 4,1 miliardy eur. Úřady požadují, aby Prosus během 12 měsíců snížil svůj podíl ve společnosti Delivery Hero na velmi nízkou úroveň a zdržel se ovlivňování jejího řízení. Tento krok má zmírnit obavy z monopolního chování na trhu s doručováním jídla, kde Delivery Hero a Glovo již byly pokutovány za kartelové jednání. Pokud Prosus splní všechny podmínky před 1. říjnem, dohoda může být dokončena krátce poté.
2. EU připravuje devatenáctý balíček sankcí vůči Rusku Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallas oznámila, že EU připravuje další, devatenáctý balíček sankcí proti Rusku. Zdůraznila, že žádné ústupky Moskvě nebudou přijímány, dokud nebude zavedeno úplné a podmíněné příměří. Sankce mají být poskládány tak, aby nejprve došlo k dohodnutému klidu zbraní, podpořenému robustní monitorovací mechanismem a pevnými bezpečnostními zárukami. Tím EU potvrzuje svou důslednou strategii vůči pokračujícímu konfliktu.
3. EU uvolňuje 1,75 miliardy dolarů z mražených ruských aktiv pro Ukrajinu Evropská komise oznámila, že EU poskytne dalších 1,75 miliardy dolarů Ukrajině na obranu a obnovu, financovaných z výnosů z mražených ruských aktiv. Tyto prostředky jdou formou podpory na bojový odpor a rekonstrukci země zmítané konfliktem. Jedná se o pokračování politiky EU využívání zablokovaných ruských zdrojů na ukrajinskou pomoc. Tento krok zároveň posiluje finanční a humanitární podporu, kterou EU Ukrajině už poskytla.
4. V Evropě propukají rozsáhlé lesní požáry kvůli rekordním vedrům Silné vedro zasáhlo jihozápadní Evropu, kde se teploty vyšplhaly nad 40 °C a divoké požáry ohrožují i památky UNESCO ve Španělsku. Požáry se šíří v extrémních podmínkách, kdy vítr vytváří nebezpečné „ohnivé víry“ („fire whirls“), kvůli kterým byl evakuován velký počet obyvatel. Krizi dramatizuje kombinace sucha, vysokých teplot a nepředvídatelného počasí, která značně ztěžuje zásah hasičům. Požáry tak představují vážnou environmentální i humanitární hrozbu pro postižené regiony.
Konflikt Rusko vs Ukrajina
1. Napětí okolo summitů USA–Rusko–Ukrajina (Reuters + Guardian) Dle Reuters: Prezident Donald Trump prohlásil, že k dosažení míru budou muset obě strany, Ukrajina i Rusko, učinit ústupky ve formě územních ústupků. Připomněl, že jejich nadcházející jednání s Vladimirem Putinem tento týden v Aljašce ukáže, zda je Putin ochoten se dohodnout. Evropské a ukrajinské vedení se obává, že by USA mohly prezidentu Zelenskému diktovat nepříznivé podmínky. Trump zároveň uvedl, že v budoucnu by se jednání možná mohla účastnit i ukrajinský vůdce.
2. Střety na frontě a skeptické očekávání míru (AP News) BNa východní frontě, zejména v Doněcké oblasti, ukrajinští vojáci sdělují, že mír je stále nedosažitelný, i přes pokračující diplomatické snahy. Bojující jsou pod stálou palbou ruského dělostřelectva a spoléhají se i na těžké zbraně jako M777 houfnice. Mnoho z nich je skeptických vůči mírovým iniciativám vedeným NATO a USA, zejména při návrzích na výměnu území. Velitelé, včetně jednotky „Da Vinci Wolves“, věří, že případné příměří bude jen dočasné a nutí je pokračovat v bojích pro přežití.
Blízký východ
1. Smrt Al Jazeera redaktora Anase al-Sharifa a dalších kolegů v Izraelském náletu Izraelský nálet v Gaze zabil Anase al‑Sharifa, uznávaného zpravodajce Al Jazeery, spolu se čtyřmi dalšími členy redakce, což vyvolalo globální vlnu pobouření. Spojené národy označily útok za „závažné porušení mezinárodního humanitárního práva“ a vyzvaly k nezávislému vyšetřování. V Gaze se konaly pietní obřady za čtyři z pěti novinářů, jejich těla byla nesena úzkými uličkami k nemocnici Al‑Shifa. Mistrové vůdci, včetně britského premiéra Keira Starmera, vyjádřili hluboké znepokojení ohledně opakovaného cílení na novináře.
2. Masivní civilní ztráty v Gazě: hlad, útoky i humanitární krize pokračují Podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze si izraelské údery v posledních 24 hodinách vyžádaly 29 životů a 127 zraněných při čekání na humanitární pomoc. Celkový počet obětí konfliktu přesáhl 61 499, přičemž záchranné týmy stále často nemohou dosáhnout zasažených pod troskami. Současně zemřelo dalších pět lidí, včetně jednoho dítěte, kvůli podvýživě – celkově už hlad zabil 222 osob, z nichž 101 byli děti. Tato kombinace násilí a zoufalé humanitární situace prohlubuje tragédii v enklávě.
Brics
1. Lula a Putin vedli rozhovor o míru na Ukrajině a koordinaci reakce BRICS na tarify Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva a ruský prezident Vladimir Putin si vyměnili 40minutový telefonát, během kterého diskutovali o lisvádě konfliktu na Ukrajině a aktuálním mezinárodním dění. Povídali si také o jejich spolupráci prostřednictvím skupiny BRICS, zaměřené na společné řešení ekonomických a politických otázek. Zvláštní pozornost věnovali plánu reakce na immunitety, které uvalil americký prezident Trump. Tento rozhovor potvrzuje rostoucí koordinaci a solidaritu uvnitř BRICS při čelení vnějším tlakům.
2. Modi a Lula si zavolali po nové vlně amerických tarifů vůči Indii Indický premiér Narendra Modi a brazilský prezident Lula da Silva spolu mluvili po oznámení amerického prezidenta Trumpa o dalších clech na indické zboží, které zvýšily celkovou sazbu až na 50 %. Hovor následoval bezprostředně po iniciativě Luly svolat zasedání BRICS k řešení ekonomických dopadů těchto tarifů. Ačkoliv indický úřad nezmínil cla přímo, v diskusi se dotkli regionálních a globálních témat, která je společně trápí. Tento hovor naznačuje snahu o větší strategickou spolupráci mezi dvěma největšími demokraciemi globálního Jihu.
Úvaha
Iran je dnes už pevně zakotvený v BRICS – a to po boku dvou těžkých vah: Číny a Ruska. Z pohledu USA, a hlavně Donalda Trumpa, je to problém, protože jeho vztah k Teheránu byl vždycky tvrdý jak ruský beton – od brutálních sankcí až po otevřenou likvidaci generála Sulejmáního. Pokud by se Trump rozhodl s Putinem vyjednat nějaký „velký obchod“, logicky by mohl tlačit na to, aby se Kreml od Íránu odtáhl. Jenže Moskva má s Teheránem rozjetou vojensko-technickou spolupráci – drony, ropa, výměna know-how – a k tomu ho Čína v rámci BRICS politicky kryje. Takže odvrácení se od Íránu by pro Putina znamenalo nejen ztrátu klíčového partnera na Blízkém východě, ale i vážné narušení vztahů s Pekingem. A to je v dnešní konstelaci luxus, který si Rusko nemůže dovolit.
Visegrádská 4
Evropské státy a Visegrádské čtyřky připravují reakci před summitem Trump–Putin Evropské státy, včetně zemí Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), se intenzivně koordinují v předvečer summitu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce. Cílem je společně ovlivnit diskuse a prosazovat podporu Ukrajiny i společné evropské stanovisko. Zpráva vyšla právě dnes, 11. srpna 2025.
Putin by byl hloupý, kdyby teď Trumpovi uvěřil. Trump, který běhá okolo a všem, kdo jsou ještě ochotní poslouchat, vykládá, že ta válka je válka Joea Bidena. Přitom to byl právě Donald Trump, kdo ji podle pomohl vytvořit a kdo způsobil, že za jeho prvního volebního období se ukrajinská armáda zvětšila třikrát.
Trumpova současná politika je stále stejná jako za jeho prvního funkčního období, kdy vytvořil 20 základen CIA na území Ukrajiny, a stále se v nich cvičí vojáci pro diverze v hlubokém týlu nepřítele ( Ruska), 19 genetických laboratoří, kde se vyvíjela třeba kombinace covid-19 a černého kašle. Trump, když si dělal entrée k tomu setkání na Aljašce, opakuje stokrát omílanou pravdu, že Rusko je velké a je to země, která porazila Napoleona i Hitlera. A co?
Ale faktická politika USA proti Rusku je stále stejná – snaha rozvrátit Rusko zevnitř jakýmkoli způsobem. Teď je situace USA nejhorší v celé historii, bojují obyčejné přežití. _______________________________
Severní Amerika
1. Severní Amerika opět přidává vrty – Podle posledního týdenního sčítání od Baker Hughes se regionu podařilo navýšit počet ropných i plynových vrtů, i když ve srovnání s loňským rokem je náskok stále značný – chybí jich celkem 86. USA snížily počet ropných vrtů o 74 a doplnily 26 plynových, zatímco Kanada zrušila 25 ropných a 12 plynových vrtů.
2. Tesla ztratila šéfa servisu pro Severní Ameriku – Po téměř devíti letech odchází z Tesly ředitel servisu pro severoamerický trh, což poukazuje na pokračující odchod talentovaných pracovníků z firmy.
3. Chubb jmenuje nové vedení pro Severní Ameriku – Početné personální změny nastaly u pojišťovny Chubb: Steve Haney byl povýšen na prezidenta a Hlavního underwritingového ředitele globální divize záruk (Global Surety), zatímco Teresa Black přebírá jeho dosavadní pozici jako prezidentka divize North America Surety.
4. Severní Amerika výrazně zaostává v adopci robotiky – Zatímco Čína sází na robotizaci (89 % míra adopce), Severní Amerika zůstává značně za průměrem – pouze 45 % organizací v oblasti uvádí, že robotiku aktuálně využívají.
Jižní Amerika
1. Kolumbijský senátor a prezidentský kandidát Miguel Uribe Turbay zemřel Miguel Uribe Turbay, 39letý senátor a uchazeč o prezidentský post v roce 2026, zemřel dva měsíce po atentátu, při kterém byl střelen do hlavy během kampaně v Bogotě. Jeho matka byla v 90. letech unesena a zavražděna narkobarony, což tragédii dodalo symbolický rozměr. Prezident Gustavo Petro a zahraniční politici vyjádřili soustrast a vyzvali k větší ochraně veřejných činitelů. Smrt Uribe Turbaye vyvolala v Kolumbii protesty proti politickému násilí.
2. Osm mrtvých po střelbě v nočním klubu v Ekvádoru Ozbrojenci vtrhli na motorkách a v autech do nočního klubu ve vesnici Santa Lucía v provincii Guayas a zahájili palbu. Na místě zemřelo sedm lidí, osmý podlehl zraněním v nemocnici, další tři byli zraněni. Policie podezírá, že útok souvisí s válkou drogových gangů o kontrolu nad trasami do zahraničí. Vláda v reakci vyhlásila stav nouze v několika provinciích.
3. Peru a Indonésie uzavřely významnou obchodní dohodu Prezidentka Peru Dina Boluarte podepsala v Indonésii komplexní dohodu o hospodářském partnerství (CEPA) s prezidentem Prabowo Subiantem. Dohoda pokrývá potravinovou bezpečnost, těžbu, rybolov, energetiku i obranu a otevírá indonéský trh pro peruánské borůvky. Obě země také podepsaly memorandum o spolupráci v boji proti narkotikům. Návštěva se konala při příležitosti 50. výročí navázání diplomatických vztahů.
4. Návrat venezuelských migrantů přináší dluhy a bídu Mnoho Venezuelanů, kteří se neúspěšně pokusili usadit v zahraničí, se vrací domů bez majetku a s vysokými dluhy. Po návratu čelí extrémní inflaci, minimální mzdě okolo jednoho dolaru měsíčně a požadavkům na úplatky. Od roku 2013 opustilo zemi více než 7,7 milionu lidí, ale stále více z nich se s obtížemi vrací. Navzdory vyhlášení ekonomického stavu nouze v roce 2025 se situace nezlepšila.
EU
1. EU podmíněně schválila fúzi Prosus–Just Eat Takeaway Evropská unie udělila podmíněný souhlas k akvizici Just Eat Takeaway společností Prosus za 4,1 miliardy eur. Úřady požadují, aby Prosus během 12 měsíců snížil svůj podíl ve společnosti Delivery Hero na velmi nízkou úroveň a zdržel se ovlivňování jejího řízení. Tento krok má zmírnit obavy z monopolního chování na trhu s doručováním jídla, kde Delivery Hero a Glovo již byly pokutovány za kartelové jednání. Pokud Prosus splní všechny podmínky před 1. říjnem, dohoda může být dokončena krátce poté.
2. EU připravuje devatenáctý balíček sankcí vůči Rusku Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallas oznámila, že EU připravuje další, devatenáctý balíček sankcí proti Rusku. Zdůraznila, že žádné ústupky Moskvě nebudou přijímány, dokud nebude zavedeno úplné a podmíněné příměří. Sankce mají být poskládány tak, aby nejprve došlo k dohodnutému klidu zbraní, podpořenému robustní monitorovací mechanismem a pevnými bezpečnostními zárukami. Tím EU potvrzuje svou důslednou strategii vůči pokračujícímu konfliktu.
3. EU uvolňuje 1,75 miliardy dolarů z mražených ruských aktiv pro Ukrajinu Evropská komise oznámila, že EU poskytne dalších 1,75 miliardy dolarů Ukrajině na obranu a obnovu, financovaných z výnosů z mražených ruských aktiv. Tyto prostředky jdou formou podpory na bojový odpor a rekonstrukci země zmítané konfliktem. Jedná se o pokračování politiky EU využívání zablokovaných ruských zdrojů na ukrajinskou pomoc. Tento krok zároveň posiluje finanční a humanitární podporu, kterou EU Ukrajině už poskytla.
4. V Evropě propukají rozsáhlé lesní požáry kvůli rekordním vedrům Silné vedro zasáhlo jihozápadní Evropu, kde se teploty vyšplhaly nad 40 °C a divoké požáry ohrožují i památky UNESCO ve Španělsku. Požáry se šíří v extrémních podmínkách, kdy vítr vytváří nebezpečné „ohnivé víry“ („fire whirls“), kvůli kterým byl evakuován velký počet obyvatel. Krizi dramatizuje kombinace sucha, vysokých teplot a nepředvídatelného počasí, která značně ztěžuje zásah hasičům. Požáry tak představují vážnou environmentální i humanitární hrozbu pro postižené regiony.
Konflikt Rusko vs Ukrajina
1. Napětí okolo summitů USA–Rusko–Ukrajina (Reuters + Guardian) Dle Reuters: Prezident Donald Trump prohlásil, že k dosažení míru budou muset obě strany, Ukrajina i Rusko, učinit ústupky ve formě územních ústupků. Připomněl, že jejich nadcházející jednání s Vladimirem Putinem tento týden v Aljašce ukáže, zda je Putin ochoten se dohodnout. Evropské a ukrajinské vedení se obává, že by USA mohly prezidentu Zelenskému diktovat nepříznivé podmínky. Trump zároveň uvedl, že v budoucnu by se jednání možná mohla účastnit i ukrajinský vůdce.
2. Střety na frontě a skeptické očekávání míru (AP News) BNa východní frontě, zejména v Doněcké oblasti, ukrajinští vojáci sdělují, že mír je stále nedosažitelný, i přes pokračující diplomatické snahy. Bojující jsou pod stálou palbou ruského dělostřelectva a spoléhají se i na těžké zbraně jako M777 houfnice. Mnoho z nich je skeptických vůči mírovým iniciativám vedeným NATO a USA, zejména při návrzích na výměnu území. Velitelé, včetně jednotky „Da Vinci Wolves“, věří, že případné příměří bude jen dočasné a nutí je pokračovat v bojích pro přežití.
Blízký východ
1. Smrt Al Jazeera redaktora Anase al-Sharifa a dalších kolegů v Izraelském náletu Izraelský nálet v Gaze zabil Anase al‑Sharifa, uznávaného zpravodajce Al Jazeery, spolu se čtyřmi dalšími členy redakce, což vyvolalo globální vlnu pobouření. Spojené národy označily útok za „závažné porušení mezinárodního humanitárního práva“ a vyzvaly k nezávislému vyšetřování. V Gaze se konaly pietní obřady za čtyři z pěti novinářů, jejich těla byla nesena úzkými uličkami k nemocnici Al‑Shifa. Mistrové vůdci, včetně britského premiéra Keira Starmera, vyjádřili hluboké znepokojení ohledně opakovaného cílení na novináře.
2. Masivní civilní ztráty v Gazě: hlad, útoky i humanitární krize pokračují Podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze si izraelské údery v posledních 24 hodinách vyžádaly 29 životů a 127 zraněných při čekání na humanitární pomoc. Celkový počet obětí konfliktu přesáhl 61 499, přičemž záchranné týmy stále často nemohou dosáhnout zasažených pod troskami. Současně zemřelo dalších pět lidí, včetně jednoho dítěte, kvůli podvýživě – celkově už hlad zabil 222 osob, z nichž 101 byli děti. Tato kombinace násilí a zoufalé humanitární situace prohlubuje tragédii v enklávě.
Brics
1. Lula a Putin vedli rozhovor o míru na Ukrajině a koordinaci reakce BRICS na tarify Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva a ruský prezident Vladimir Putin si vyměnili 40minutový telefonát, během kterého diskutovali o lisvádě konfliktu na Ukrajině a aktuálním mezinárodním dění. Povídali si také o jejich spolupráci prostřednictvím skupiny BRICS, zaměřené na společné řešení ekonomických a politických otázek. Zvláštní pozornost věnovali plánu reakce na immunitety, které uvalil americký prezident Trump. Tento rozhovor potvrzuje rostoucí koordinaci a solidaritu uvnitř BRICS při čelení vnějším tlakům.
2. Modi a Lula si zavolali po nové vlně amerických tarifů vůči Indii Indický premiér Narendra Modi a brazilský prezident Lula da Silva spolu mluvili po oznámení amerického prezidenta Trumpa o dalších clech na indické zboží, které zvýšily celkovou sazbu až na 50 %. Hovor následoval bezprostředně po iniciativě Luly svolat zasedání BRICS k řešení ekonomických dopadů těchto tarifů. Ačkoliv indický úřad nezmínil cla přímo, v diskusi se dotkli regionálních a globálních témat, která je společně trápí. Tento hovor naznačuje snahu o větší strategickou spolupráci mezi dvěma největšími demokraciemi globálního Jihu.
Úvaha
Iran je dnes už pevně zakotvený v BRICS – a to po boku dvou těžkých vah: Číny a Ruska. Z pohledu USA, a hlavně Donalda Trumpa, je to problém, protože jeho vztah k Teheránu byl vždycky tvrdý jak ruský beton – od brutálních sankcí až po otevřenou likvidaci generála Sulejmáního. Pokud by se Trump rozhodl s Putinem vyjednat nějaký „velký obchod“, logicky by mohl tlačit na to, aby se Kreml od Íránu odtáhl. Jenže Moskva má s Teheránem rozjetou vojensko-technickou spolupráci – drony, ropa, výměna know-how – a k tomu ho Čína v rámci BRICS politicky kryje. Takže odvrácení se od Íránu by pro Putina znamenalo nejen ztrátu klíčového partnera na Blízkém východě, ale i vážné narušení vztahů s Pekingem. A to je v dnešní konstelaci luxus, který si Rusko nemůže dovolit.
Visegrádská 4
Evropské státy a Visegrádské čtyřky připravují reakci před summitem Trump–Putin Evropské státy, včetně zemí Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), se intenzivně koordinují v předvečer summitu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce. Cílem je společně ovlivnit diskuse a prosazovat podporu Ukrajiny i společné evropské stanovisko. Zpráva vyšla právě dnes, 11. srpna 2025.
Napsat komentář