Británie na nohou: migrace rozdmýchala ulice
O víkendu se ve více než 35 britských městech a obcích ukázalo, co se dlouho přehlíželo. Lidé vyšli do ulic, protože už mají dost přeplněného bydlení, neřešených azylových ubytoven a ohrožené bezpečnosti ve školách.
Policie hlásí devět zraněných a přes osmdesát zatčených. Situace ukazuje, že státní moc už není schopná udržet pořádek jinak než hrubou silou. A není to poprvé když stojí na protinárodní straně ,,barikády“.
Policie hlásí devět zraněných a přes osmdesát zatčených. Situace ukazuje, že státní moc už není schopná udržet pořádek jinak než hrubou silou. A není to poprvé když stojí na protinárodní straně ,,barikády“.
Tento výbuch nespokojenosti ale není jen víkendový incident. Je to varování. V kombinaci s inflací, slábnoucí ekonomikou a nespokojeností pracujících může Británii čekat nový „podzim nevole“. Pokud vláda bude dál předstírat, že se nic neděje, může se z dnešních protestů stát jiskra, která zapálí celý stát. Otázkou ovšem je, kdy křesťanský král Karel III. přestoupí na islám…
————
————
Ruský útok na Kyjev zvyšuje napětí Rusko provedlo masivní vzdušný útok na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 23 lidí, včetně dětí, a desítky dalších byly zraněny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za teroristický čin a odmítl návrhy na vytvoření demilitarizované zóny. Tento útok přichází v době, kdy mírová jednání narážejí na odpor, a zvyšuje tlak na mezinárodní podporu Ukrajině. Ekonomické dopady zahrnují narušení energetických dodávek a potenciální růst cen energií v Evropě.
Schůzka Trumpa a Zelenského v Bílém domě Americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry k jednání o válce na Ukrajině. Diskuse se zaměřily na možné příměří a ekonomickou pomoc, ale zůstávají nejasnosti ohledně omezení dodávek zbraní. Setkání signalizuje posun v americké zahraniční politice, který může ovlivnit globální obchodní vztahy. Napětí kolem ruské ropy a sankcí zvyšuje nejistotu na energetických trzích.
Americká cla narušují globální obchod Nová americká cla, zavedená od 7. srpna, zvyšují napětí v globálním obchodu, zejména s Čínou a Indií. Čína přesměrovává exporty do Evropy a Latinské Ameriky, což může snížit inflaci v eurozóně, ale ohrožuje americké trhy. Indie čelí 25% clům kvůli obchodu s Ruskem, což vyvolalo kampaň za bojkot amerických produktů. Tato obchodní válka může zpomalit globální růst HDP, odhadovaný na 2,3 % pro rok 2025.
Evropská komise navrhuje zrušení cel na americké zboží Evropská komise navrhla zrušení cel na dovoz amerického průmyslového zboží jako součást nové obchodní dohody s USA. Tento krok má snížit americká cla na evropské automobily a podpořit křehké ekonomické oživení EU, očekávané na 1,1 % HDP v roce 2025. Návrh čelí odporu některých členských států kvůli obavám z dopadu na místní průmysl. Dohoda by mohla stabilizovat transatlantické obchodní vztahy, ale vyžaduje kompromisy.
Evropská komise navrhuje zrušení cel na americké zboží Evropská komise navrhla zrušení cel na dovoz amerického průmyslového zboží jako součást nové obchodní dohody s USA. Tento krok má snížit americká cla na evropské automobily a podpořit křehké ekonomické oživení EU, očekávané na 1,1 % HDP v roce 2025. Návrh čelí odporu některých členských států kvůli obavám z dopadu na místní průmysl. Dohoda by mohla stabilizovat transatlantické obchodní vztahy, ale vyžaduje kompromisy.
Čínská armáda čelí dalším čistkám Čínský prezident Si Ťin-pching odvolal několik vysoce postavených generálů v rámci protikorupční kampaně, což signalizuje snahu o upevnění moci. Tento krok vyvolává obavy o stabilitu vedení v době ekonomických výzev, jako je pokles zahraničních investic na 8,7 miliardy USD ve Q2 2025. Čistky mohou ovlivnit důvěru investorů a zpomalit čínský průmyslový růst, který klesl na 5,7 %. Změny v armádě mají potenciál destabilizovat regionální ekonomické vztahy.
Ukrajina nakupuje americké střely za 825 milionů USD Trumpova administrativa odsouhlasila prodej 3350 střel ERAM Ukrajině, financovaný Dánskem, Nizozemskem a Norskem. Obchod zahrnuje navigační moduly s GPS, což posiluje ukrajinskou obranu, ale vyvolává otázky o budoucích omezeních úderů na Rusko. Tento krok podporuje americký zbrojní průmysl, ale zvyšuje geopolitické napětí. Ekonomické dopady zahrnují posílení zbrojních trhů a potenciální růst cen energií kvůli eskalaci.
Polská korporátní daň pro banky stoupne Polská vláda navrhuje zvýšení korporátní daně pro banky z 19 % na 30 % od roku 2026, s očekávanými příjmy 6,5 miliardy PLN. Tento krok má posílit státní rozpočet, ale může omezit úvěrovou kapacitu bank a zpomalit ekonomický růst. Banky varují před přesunem zátěže na klienty prostřednictvím vyšších poplatků. Návrh vyvolává debatu o rovnováze mezi fiskální politikou a ekonomickou stabilitou.
Ropovod Družba obnovuje dodávky Ropovod Družba opět dopravuje ruskou ropu do Maďarska a na Slovensko, což zmírňuje energetickou nejistotu v regionu. Maďarská společnost MOL a slovenské úřady potvrdily obnovení dodávek, což stabilizuje ceny energií v těchto zemích. Tento vývoj může snížit tlak na alternativní zdroje, ale zvyšuje závislost na Rusku. Ekonomické dopady zahrnují potenciální zmírnění inflace energií v Evropě.
Ropovod Družba obnovuje dodávky Ropovod Družba opět dopravuje ruskou ropu do Maďarska a na Slovensko, což zmírňuje energetickou nejistotu v regionu. Maďarská společnost MOL a slovenské úřady potvrdily obnovení dodávek, což stabilizuje ceny energií v těchto zemích. Tento vývoj může snížit tlak na alternativní zdroje, ale zvyšuje závislost na Rusku. Ekonomické dopady zahrnují potenciální zmírnění inflace energií v Evropě.
Nvidia pod tlakem investorů Akcie Nvidie klesly po zveřejnění výsledků, které těsně zaostaly za odhady tržeb z datacenter, což ovlivnilo globální technologické trhy. Index S&P 500 se přiblížil maximům před zveřejněním, ale očekávání investorů zvyšují volatilitu. Technologický sektor zůstává klíčovým motorem růstu, ale zpomalení může ovlivnit globální investice. Tento vývoj signalizuje rostoucí nejistotu v AI a technologickém průmyslu.
Izraelské protesty narušují ekonomiku Izraelský ministr Itamar Ben Gvir navrhl přísnější opatření proti demonstrantům požadujícím příměří v Gaze, což vyvolalo střety s policií. Protesty narušují dopravu a obchod, což negativně ovlivňuje ekonomickou aktivitu v zemi. Opozice a soudy zpochybňují nová pravidla, což zvyšuje politickou nestabilitu. Ekonomické dopady zahrnují pokles důvěry investorů a potenciální odliv kapitálu.
Izraelský útok zabil vůdce jemenské vlády Húsíů Izraelský letecký útok zabil premiéra jemenské vlády ovládané Húsíi a několik ministrů, jak uvedla zpravodajská agentura Saba kontrolovaná Húsíi. Útok cílil na klíčové postavy v jemenském hlavním městě Saná, což eskaluje napětí mezi Izraelem a Íránem, který Húsíe podporuje. Húsíové, kteří kontrolují většinu Jemenu, slíbili odvetu, což může destabilizovat regionální námořní obchod v Rudém moři. Tato událost zvyšuje riziko širšího konfliktu s dopady na globální ceny ropy.
Írán signalizuje ochotu k jaderným rozhovorům Íránský ministr zahraničí vyjádřil připravenost obnovit „spravedlivé“ jaderné rozhovory, pokud Západ projeví dobrou vůli, což naznačuje možný posun v diplomatických vztazích. Tato iniciativa přichází po izraelských útocích na íránské jaderné a vojenské cíle v červnu 2025, které způsobily značné škody. Írán nadále zdůrazňuje své právo na civilní jaderný program, což zvyšuje obavy z potenciální eskalace. Ekonomické dopady zahrnují kolísání cen ropy kvůli nejistotě kolem íránských dodávek.
Protesty v Izraeli narušují ekonomickou stabilitu V Izraeli eskalují protesty proti navrhovaným opatřením ministra Itamara Ben Gvira, která omezují demonstrace požadující příměří v Gaze. Střety s policií narušují dopravu a obchodní aktivity, což negativně ovlivňuje ekonomiku země. Opozice a soudy zpochybňují tato pravidla jako porušení svobody projevu, což zvyšuje politickou nestabilitu. Ekonomické dopady zahrnují pokles důvěry investorů a potenciální odliv kapitálu z izraelského trhu.
Protesty v Izraeli narušují ekonomickou stabilitu V Izraeli eskalují protesty proti navrhovaným opatřením ministra Itamara Ben Gvira, která omezují demonstrace požadující příměří v Gaze. Střety s policií narušují dopravu a obchodní aktivity, což negativně ovlivňuje ekonomiku země. Opozice a soudy zpochybňují tato pravidla jako porušení svobody projevu, což zvyšuje politickou nestabilitu. Ekonomické dopady zahrnují pokles důvěry investorů a potenciální odliv kapitálu z izraelského trhu.
Izrael pokračuje v ofenzivě v Gaze Izraelská armáda zahájila novou ofenzivu v Gaza City, při níž byla nalezena těla dvou rukojmích, což zvyšuje napětí v regionu. Operace je součástí širší kampaně proti Hamásu, která si od října 2023 vyžádala desítky tisíc obětí, většinou civilistů. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a rostoucí migrací z Pásma Gazy. Ekonomické dopady zahrnují narušení humanitárních dodávek a potenciální růst cen potravin v regionu.
Katar obnovuje letecký provoz po íránském útoku Katar otevřel svůj vzdušný prostor po pondělním íránském útoku na americkou základnu na svém území, což signalizuje snahu o deeskalaci. Některé aerolinky však nadále ruší lety do zemí Perského zálivu kvůli bezpečnostním obavám. Tento vývoj může negativně ovlivnit cestovní ruch a obchod v regionu, který je klíčovým uzlem pro globální logistiku. Ekonomické dopady zahrnují potenciální ztráty v leteckém a turistickém sektoru.
Írán hlásí oběti izraelských útoků Íránská média informovala o devíti obětech izraelských útoků na sever země, které zničily několik obytných budov. Útoky předcházely ohlášenému příměří, které vstoupilo v platnost 7:30 teheránského času, jak oznámil americký prezident Donald Trump. Írán nadále posiluje svou vojenskou připravenost, což zvyšuje riziko další eskalace. Ekonomické dopady zahrnují narušení infrastruktury a potenciální růst cen ropy kvůli nejistotě.
Příměří mezi Izraelem a Íránem Írán a Izrael souhlasily s příměřím, které ukončilo 12 dní bojů, jak oznámil americký prezident Donald Trump. Příměří zahrnuje zastavení vzdušných úderů, ale napětí zůstává kvůli íránskému jadernému programu a izraelským operacím. Dohoda zmírnila obavy z přerušení dodávek ropy, což vedlo k poklesu cen ropy na týdenní minimum. Dlouhodobá stabilita příměří je nejistá, což může ovlivnit investiční důvěru v regionu.
Příměří mezi Izraelem a Íránem Írán a Izrael souhlasily s příměřím, které ukončilo 12 dní bojů, jak oznámil americký prezident Donald Trump. Příměří zahrnuje zastavení vzdušných úderů, ale napětí zůstává kvůli íránskému jadernému programu a izraelským operacím. Dohoda zmírnila obavy z přerušení dodávek ropy, což vedlo k poklesu cen ropy na týdenní minimum. Dlouhodobá stabilita příměří je nejistá, což může ovlivnit investiční důvěru v regionu.
Húsíové v Jemenu slibují odvetu Po izraelském útoku na jejich vedení Húsíové v Jemenu plánují odvetné akce, které by mohly zahrnovat útoky na lodní dopravu v Rudém moři. Írán, hlavní spojenec Húsíů, pravděpodobně poskytne logistickou a vojenskou podporu, což zvyšuje riziko širšího konfliktu. Tyto akce ohrožují klíčové námořní trasy, kterými prochází značná část světové ropy. Ekonomické dopady zahrnují potenciální narušení globálních dodávek energií a růst pojistného pro lodní dopravu.
Izrael zvažoval atentát na íránského vůdce Americký prezident Trump odmítl izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího, aby umožnil Íránu přehodnotit svůj jaderný program. Plán byl zvažován první den izraelské ofenzivy, ale byl zrušen kvůli riziku eskalace. Tento vývoj ukazuje na složitou dynamiku mezi Izraelem, Íránem a USA v regionální politice. Nejistota kolem íránského jaderného programu nadále ovlivňuje globální energetické trhy.
Rusko podporuje Írán v konfliktu Ruský prezident Vladimir Putin označil útoky USA a Izraele na Írán za „nevyprovokovanou agresi“ a nabídl Teheránu různé formy pomoci. Írán je klíčovým spojencem Ruska, což zvyšuje geopolitické napětí v regionu. Tato podpora může zkomplikovat diplomatická jednání o jaderném programu a příměří. Ekonomické dopady zahrnují potenciální narušení globálních energetických trhů kvůli rusko-íránské spolupráci.
Úvaha závěrem:
Donald Trump svou zahraniční politikou, zejména vůči Íránu a Izraeli, může zkoušet reakce Ruska v kontextu BRICS, aby otestoval geopolitické hranice a dynamiku mezi velmocemi. Írán jako člen BRICS je strategickým spojencem Ruska a Číny, a jakýkoli vojenský tlak USA na Írán, při podpoře Izraele, může být vnímán jako nepřímá výzva Rusku. Trumpova taktika může spočívat v tom, aby zjistil, do jaké míry je Rusko ochotno bránit své spojence v BRICS a jak daleko je ochotno jít v konfrontaci s USA. Tímto způsobem může Trump testovat pevnost aliancí BRICS a hledat slabiny v ruské reakci, zatímco posiluje pozici USA a Izraele na Blízkém východě. Tento přístup však riskuje eskalaci napětí, protože Rusko by mohlo odpovědět diplomaticky či dokonce vojensky, aby ochránilo své zájmy a prestiž v rámci BRICS.
RB
Napsat komentář