Události za posledních 36 hodin 29.8.2025
1. USA ruší výjimku z cel pro levné zásilky (de minimis). Výjimka pro nízkohodnotné balíčky oficiálně končí a podle představitelů administrativy jde o trvalou změnu. Celní správa tak začne vybírat cla ze všech dovážených balíků, což zasáhne e-shopy i platformy s levným zbožím. Analytici čekají vyšší ceny a narušení dodavatelských řetězců přes e-commerce. Opatření zapadá do širších tarifních kroků vlády.
2. Spor o odvolání guvernérky Fedu Lisy Cookové míří k soudu. Federální soudkyně ve Washingtonu dnes řeší žádost, která má zablokovat plán prezidenta Donalda Trumpa Cookovou odvolat. Případ může vymezit, co znamená „odvolání pro závažný důvod“ u členů Rady guvernérů a jak daleko sahá prezidentská moc vůči nezávislým institucím. Trump tvrdí, že se Cooková před nástupem do funkce dopustila hypotečního podvodu; Cooková to popírá. Výsledek může ovlivnit složení Fedu i měnovou politiku, a případně skončit u Nejvyššího soudu.
3. Mexiko chystá zvýšení cel na čínský dovoz. Krok má posílit ochranu domácího průmyslu a zlepšit pozici země před pravidelnou revizí dohody USMCA. Podle tamních médií jde i o odpověď na tlak Washingtonu, že se Mexiko stává překladištěm pro čínské zboží. Konkrétní seznam a sazby budou teprve upřesněny. Změna by mohla přenastavit náklady v regionálních dodavatelských řetězcích.
4. Kanada a Indie si jmenovaly nové velvyslance/vysoké komisaře. Oznámení přišlo ve čtvrtek 28. srpna a je vnímáno jako signál oteplování vztahů po období prudkého napětí. Ty souvisely s loňským obviněním bývalého premiéra Justina Trudeaua, že Indie stála za zabitím sikhského aktivisty na kanadském území. Výměna vrcholných diplomatů otevírá prostor k normalizaci dialogu. Jde o dosud nejviditelnější krok k postupnému zlepšování bilaterálních vazeb.
5. Spojené státy nasadily námořní síly u pobřeží Venezuely. Do oblasti u pobřeží Venezuely dorazily americké válečné lodě včetně dlážděných torpédoborců, křižníků a útočných lodí s tisíci vojáky. Oficiálně jde o boj proti pašování drog, Maduro však nasadil milice a označil kroky USA za pokus o invazi. Opozice vidí v kroku známku Madurova oslabení, zatímco analytici varují, že rozsah operace naznačuje širší ambice než jen protidrogovou misi . Maduro mobilizoval přes 4,5 milionu milicionářů a obvinil USA z imperialismu .
6. V Kolumbii byli propuštěni vojáci unesení povstalci. Skupina rebelů zadržela desítky kolumbijských vojáků v regionu Amazonie. Po třídenních jednáních a zásahu OSN byli vojáci propuštěni a navrátili se k jednotkám v bezpečí . Událost vyvolává obavy z rostoucí nestability v odlehlých oblastech Kolumbie a nabádá stát k posílení bezpečnostních struktur a dialogu s místními komunitami.
7. Kybernetická hrozba TAG-144 cílí na kolumbijskou administrativu. Skupina známá jako Blind Eagle nebo TAG-144 spustila sofistikovanou kampaň spear-phishingu a malwaru proti kolumbijským státním institucím. Používá pokročilé RAT trojany (Remcos, AsyncRAT aj.) a skrývá škodlivý kód ve zdánlivě legitimních souborech na platformách jako Discord, GitHub či Archive.org . Bezpečnostní experti varují před dlouhodobými kybernetickými operacemi, které mohou narušit důvěru vůči státním systémům ve veřejné správě.
8. SolarPower Europe vidí příležitosti pro solární investice napříč regionem. Nová zpráva asociace SolarPower Europe zdůrazňuje vysoký potenciál Latinské Ameriky – zejména Brazílie, Argentiny, Kolumbie, Peru a Mexika – pokud státy sladí politiku se světovými cíli udržitelnosti. Současné podmínky nabízejí příležitosti pro miliardové investice do fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů energie . Progresivní legislativa a stabilní regulační rámce mohou učinit region magnetem pro zelené kapitálové toky.
9. Čína a Brazílie posilují kooperaci v rámci BRICS. Čínský ministr zahraničí Wang Yi během telefonátu s brazilským kolegou Maurem Vieirou vyjádřil odhodlání prohloubit koordinaci mezi Čínou a Brazílií. Hlavním cílem je společný odpor vůči unilateralismu a nátlakovým praktikám. Obě země chtějí posílit strategickou důvěru a rozšířit praktickou spolupráci. Čína chce hrát vedoucí roli v rámci BRICS jako protiváha západnímu vlivu.
10. Trumpovy cla na Indii – impulz pro BRICS Americký ekonom Richard Wolff označil cla do výše až 50 % na indické vývozy za strategickou chybu, která „zasahuje sama sebe“. Wolff varuje, že tyto protekcionistické kroky mohou Indii přimět hledat alternativní trhy – například mezi členskými státy BRICS. To by posílilo ekonomickou integraci bloku a oslabilo vliv USA. Tento krok tak podle něj paradoxně upevňuje pozici BRICS jako globálního hráče.
11. BRICS ekonomiky již překročily výstup G7 Podle nejnovějších odhadů amerického ekonoma Richarda Wolffa činí podíl BRICS na světovém HDP přibližně 35 %, zatímco G7 tvoří jen asi 28 %. Tato statistika potvrzuje, že ekonomická síla rozvíjejících se zemí předčí tradiční západní mocnosti. Wolff také upozorňuje, že pokles držby amerických dluhopisů Čínou může ohrozit dolar i americké finance. Celkově to podle něj signalizuje hlubší přeskupení globální ekonomické moci.
12. Nová posila vedení BRICS banky – Indie Nová rozvojová banka (New Development Bank), zřízená státy BRICS, jmenovala 25. srpna 2025 Inda Rajiva Ranjana novým viceprezidentem a CIO (Chief Risk Officer) na pětileté období. Ranjan je významný představitel indické centrální banky RBI s dlouholetou službou od roku 1989 a člen monetární komise od května 2022. Jmenování posiluje indickou pozici ve finančních strukturách BRICS. Banka se zaměřuje na podporu rozvoje infrastrukturálních a udržitelných projektů v chudších ekonomikách.
13. Všichni členové NATO letos splní starý cíl (2 % HDP), jen tři země dosáhnou nově stanovených 3,5 %. Všech 32 členů je letos na cestě dosáhnout obranného výdaje alespoň 2 % HDP, což je významný posun oproti situaci v roce 2023, kdy jich bylo pouze deset. Nový cíl 3,5 % HDP pro rok 2025 však přestihnou pouze Polsko (~4,5 %), Litva (~4 %) a Lotyšsko (~3,7 %). Některé státy, jako Německo, se vyjadřují optimisticky a očekávají dosažení vyšší hranice do roku 2029. Generální tajemník NATO Mark Rutte loni v červnu obhajoval ambiciózní cíle jako nutné pro civilní obranu a kybernetickou rezilienci.
14. USA schválily prodej raket Sidewinder do společného zásobníku NATO. Státní departement USA dal zelenou prodeji AIM-9X Sidewinder raket a přidruženého vybavení za cca 103,9 milionu USD do skladů NATO. Cíl je zajištění rychlé dostupnosti moderních protiletadlových systémů pro členské státy. Transakce reflektuje rostoucí potřebu odstrašující obrany v kontextu agresivního chování Ruska. Jedná se o pokračování širších snah o strategické zásobovací mechanismy NATO.
15. Velká diskuse o bezpečnostních zárukách typu článku 5 pro Ukrajinu Generální tajemník Rutte uvedl, že přímé členství Ukrajiny nyní není na pořadu jednání, ale Aliance diskutuje o modelu bezpečnostních záruk obdobných článku 5. Tato varianta by umožnila kolektivní reakci při útoku na Ukrajinu bez formálního vstupu do NATO. Myšlenka nachází podporu mezi částí členských států, zejména východní Evropy. Je to součást širšího vyjednávání vedoucího až k možnému summitu NATO v létě 2026.
16. Raketové systémy Patriot a vojáci z Nizozemska směřují do Polska. Nizozemsko ohlásilo nasazení cca 300 vojáků spolu s protiletadlovými systémy Patriot k posílení polské obrany. Tato iniciativní akce NATO reaguje na zvýšené riziko ruských provokací v regionu. Cílem je odvetný prostor pro nasazení interoperabilních systémů vzdušné obrany. Podporu vyjadřují i další členské státy jako Německo a USA.
17. Rakety zasáhly budovy EU v Kyjevě, unie i UK svolali ruského diplomata Ruský útok na Kyjev zasáhl i budovu delegace EU i britské Kulturní rady, zahynulo téměř 20 civilistů včetně dětí. EU a Velká Británie svolaly ruského velvyslance a požadují objasnění a okamžité zastavení útoků na diplomatické instituce. Prezidentka EK Ursula von der Leyen oznámila nové sankce proti Moskvě a uvažuje o využití zmrazených ruských aktiv pro podporu Ukrajiny. Německá firma Rheinmetall zároveň otevřela největší evropskou továrnu na munici, jako součást širších bezpečnostních příprav.
18. EU odsoudila útok na delegaci — dodatečně potvrdila poškození. Celá unie jednotně prohlásila útok za úmyslné zacílení na civilní infrastrukturu. Zraněno bylo desítky lidí, čtyři děti zemřely. Reakce zahrnovala diplomatické kroky i uvalení dalších hospodářských omezení vůči Rusku. Zároveň bylo oznámeno urychlení výroby zbraní a výdajů na obranu členskými státy.
19. EU investuje 116 mil. € do obnovy oceánů a vodních zdrojů. Evropská komise oznámila investici 116 milionů eur do projektů obnovujících oceány a vodní ekosystémy. Tato podpora byla rozdělena mezi 13 projektů napříč EU a zasahuje i komunity závislé na vodních zdrojích. Cílem je zvýšit ekologickou odolnost proti změnám klimatu a podporovat biodiverzitu. Jedná se o součást širší agendy EU zaměřené na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí.
20. V několika balkánských zemích—např. Bulharsku, Srbsku—se otevírá debata o implementaci čtyřdenního pracovního týdne. Studie uvádějí pozitivní dopady: snížení stresu, lepší rovnováha práce a života a vyšší produktivita. Některé pilotní projekty se nyní připravují nebo probíhají. EU sleduje tyto iniciativy jako možné reformní opatření pro širší oblast Unie.
21. Smrtící noční útok na Kyjev — nejhorší od summitu Trump–Putin. Ruské síly odpálily v nočních hodinách přes 600 dronů a raket, což vedlo k nejmasivnějšímu útoku na Kyjev od summitu v Alasce. Útok si podle oficiálních údajných údajů vyžádal životy 23 civilistů včetně čtyř dětí a desítky zraněných. Mezi zasaženými objekty byly mimo jiné budovy EU a Britské rady, což vyvolalo diplomatickou reakci – Spojené království a EU povolaly ruské velvyslance. V EU i USA to vyvolalo odsudky a oznámení o přípravě nových sankcí proti Rusku.
22. EU navrhuje demilitarizovanou „bezpečnostní zónu“ + nové zbraně pro Ukrajinu. Evropské státy nyní diskutují o vytvoření demilitarizované zóny 25–40 km podél fronty, hlídané až 60 000 vojáky NATO, jako součást potenciálního příměří nebo mírové dohody. Spojené státy současně schválily dodávku munice v hodnotě 825 milionů USD pro Ukrajinu, zejména letecké zbraně a střely. Některé návrhy počítají i s použitím zmražených ruských aktiv na obnovu a bezpečnost Ukrajiny. Rusko však označilo tyto kroky za jednostranné a nebezpečné.
23. Ruský postup v severovýchodní Ukrajině a beznázorová diplomacie. Ruská vojska rozšiřují obklíčení města Kupiansk na severovýchodě Ukrajiny a zároveň pokračují v útocích na civilní cíle v Kyjevě, které si vyžádaly desítky obětí. Diplomatické snahy v posledních dnech, včetně návrhu summitu Putina a Zelenského, zůstávají bez odezvy – Putin schůzku odmítá. Situace na bojišti tak graduje bez znatelného posunu ve směru k míru. Prezident Zelenskyj označuje ruský postup za záměrné narušování mírových šancí.
24. Ukrajinské útoky přetrhly ruskou palivovou infrastrukturu. Ukrajinské drony zasáhly rafinerie a ropovody v Rusku, čímž dočasně snížily domácí produkci o 13–17 %. Výsledkem je palivová krize s extrémním nedostatkem benzínu v mnoha regionech, zejména dálným východě a na Krymu, a nárůst cen až o 50 %. Kreml zavedl omezení exportu a kontrolu cen, ale situace zůstává napjatá a může přetrvat až do zimy. Tlak na obyvatelstvo roste a ruská vláda čelí domácí kritice.
————————————————————-
Volby
1. Situace kolem ANO a koalice v Brně Vedení hnutí ANO zmírnilo ultimátum a odložilo požadavek odchodu z koalice s ODS v Brně – původně mělo být vypovězeno do 9. září, nyní ANO navrhuje počkat až po volbách. V regionu panují rozpory: krajské vedení podporuje zachování koalice, centrála to i kvůli „reputačnímu riziku“ tlačila ukončit. Argumentují zejména bitcoinovou aférou Pavla Blažka. Schillerová uvedla, že nyní je třeba se soustředit na úspěch v říjnových volbách.
2. Podle posledních průzkumů má ANO stabilně kolem 30 % a vede před koalicí SPOLU (~20 %), SPD, STAN a Piráti se pohybují kolem ~10 %. Analytici ale varují – historicky se volební preference mění i těsně před volbami, a před čtyřmi roky i přes výrazné vedení ANO v létě nakonec nevyhrála. Letos běží poslední klíčových šest týdnů kampaně, kdy může dojít k překvapení.
3. Poprvé budou u parlamentních voleb (3.–4. října) umožněni občané v zahraničí hlasovat korespondenčně. Řada zájemců však nepřihlásila své jméno včas – přihlášeno bylo jen kolem 24 206 lidí, což je méně než se očekávalo. Zájem roste jen mírně, což zklamalo vládní strany.
4. Čísla kandidátních lístků pro volby 2025 Státní volební komise vylosovala kandidátní čísla pro hlavní subjekty do sněmovních voleb: ANO ponese číslo 22, SPOLU – 11, SPD – 6, STAN – 23, Piráti – 16. Výsledek je důležitý pro orientaci voličů na hlasovacích lístcích. Termín voleb je stanoven na 3. a 4. října 2025.
RB
1. USA ruší výjimku z cel pro levné zásilky (de minimis). Výjimka pro nízkohodnotné balíčky oficiálně končí a podle představitelů administrativy jde o trvalou změnu. Celní správa tak začne vybírat cla ze všech dovážených balíků, což zasáhne e-shopy i platformy s levným zbožím. Analytici čekají vyšší ceny a narušení dodavatelských řetězců přes e-commerce. Opatření zapadá do širších tarifních kroků vlády.
2. Spor o odvolání guvernérky Fedu Lisy Cookové míří k soudu. Federální soudkyně ve Washingtonu dnes řeší žádost, která má zablokovat plán prezidenta Donalda Trumpa Cookovou odvolat. Případ může vymezit, co znamená „odvolání pro závažný důvod“ u členů Rady guvernérů a jak daleko sahá prezidentská moc vůči nezávislým institucím. Trump tvrdí, že se Cooková před nástupem do funkce dopustila hypotečního podvodu; Cooková to popírá. Výsledek může ovlivnit složení Fedu i měnovou politiku, a případně skončit u Nejvyššího soudu.
3. Mexiko chystá zvýšení cel na čínský dovoz. Krok má posílit ochranu domácího průmyslu a zlepšit pozici země před pravidelnou revizí dohody USMCA. Podle tamních médií jde i o odpověď na tlak Washingtonu, že se Mexiko stává překladištěm pro čínské zboží. Konkrétní seznam a sazby budou teprve upřesněny. Změna by mohla přenastavit náklady v regionálních dodavatelských řetězcích.
4. Kanada a Indie si jmenovaly nové velvyslance/vysoké komisaře. Oznámení přišlo ve čtvrtek 28. srpna a je vnímáno jako signál oteplování vztahů po období prudkého napětí. Ty souvisely s loňským obviněním bývalého premiéra Justina Trudeaua, že Indie stála za zabitím sikhského aktivisty na kanadském území. Výměna vrcholných diplomatů otevírá prostor k normalizaci dialogu. Jde o dosud nejviditelnější krok k postupnému zlepšování bilaterálních vazeb.
5. Spojené státy nasadily námořní síly u pobřeží Venezuely. Do oblasti u pobřeží Venezuely dorazily americké válečné lodě včetně dlážděných torpédoborců, křižníků a útočných lodí s tisíci vojáky. Oficiálně jde o boj proti pašování drog, Maduro však nasadil milice a označil kroky USA za pokus o invazi. Opozice vidí v kroku známku Madurova oslabení, zatímco analytici varují, že rozsah operace naznačuje širší ambice než jen protidrogovou misi . Maduro mobilizoval přes 4,5 milionu milicionářů a obvinil USA z imperialismu .
6. V Kolumbii byli propuštěni vojáci unesení povstalci. Skupina rebelů zadržela desítky kolumbijských vojáků v regionu Amazonie. Po třídenních jednáních a zásahu OSN byli vojáci propuštěni a navrátili se k jednotkám v bezpečí . Událost vyvolává obavy z rostoucí nestability v odlehlých oblastech Kolumbie a nabádá stát k posílení bezpečnostních struktur a dialogu s místními komunitami.
7. Kybernetická hrozba TAG-144 cílí na kolumbijskou administrativu. Skupina známá jako Blind Eagle nebo TAG-144 spustila sofistikovanou kampaň spear-phishingu a malwaru proti kolumbijským státním institucím. Používá pokročilé RAT trojany (Remcos, AsyncRAT aj.) a skrývá škodlivý kód ve zdánlivě legitimních souborech na platformách jako Discord, GitHub či Archive.org . Bezpečnostní experti varují před dlouhodobými kybernetickými operacemi, které mohou narušit důvěru vůči státním systémům ve veřejné správě.
8. SolarPower Europe vidí příležitosti pro solární investice napříč regionem. Nová zpráva asociace SolarPower Europe zdůrazňuje vysoký potenciál Latinské Ameriky – zejména Brazílie, Argentiny, Kolumbie, Peru a Mexika – pokud státy sladí politiku se světovými cíli udržitelnosti. Současné podmínky nabízejí příležitosti pro miliardové investice do fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů energie . Progresivní legislativa a stabilní regulační rámce mohou učinit region magnetem pro zelené kapitálové toky.
9. Čína a Brazílie posilují kooperaci v rámci BRICS. Čínský ministr zahraničí Wang Yi během telefonátu s brazilským kolegou Maurem Vieirou vyjádřil odhodlání prohloubit koordinaci mezi Čínou a Brazílií. Hlavním cílem je společný odpor vůči unilateralismu a nátlakovým praktikám. Obě země chtějí posílit strategickou důvěru a rozšířit praktickou spolupráci. Čína chce hrát vedoucí roli v rámci BRICS jako protiváha západnímu vlivu.
10. Trumpovy cla na Indii – impulz pro BRICS Americký ekonom Richard Wolff označil cla do výše až 50 % na indické vývozy za strategickou chybu, která „zasahuje sama sebe“. Wolff varuje, že tyto protekcionistické kroky mohou Indii přimět hledat alternativní trhy – například mezi členskými státy BRICS. To by posílilo ekonomickou integraci bloku a oslabilo vliv USA. Tento krok tak podle něj paradoxně upevňuje pozici BRICS jako globálního hráče.
11. BRICS ekonomiky již překročily výstup G7 Podle nejnovějších odhadů amerického ekonoma Richarda Wolffa činí podíl BRICS na světovém HDP přibližně 35 %, zatímco G7 tvoří jen asi 28 %. Tato statistika potvrzuje, že ekonomická síla rozvíjejících se zemí předčí tradiční západní mocnosti. Wolff také upozorňuje, že pokles držby amerických dluhopisů Čínou může ohrozit dolar i americké finance. Celkově to podle něj signalizuje hlubší přeskupení globální ekonomické moci.
12. Nová posila vedení BRICS banky – Indie Nová rozvojová banka (New Development Bank), zřízená státy BRICS, jmenovala 25. srpna 2025 Inda Rajiva Ranjana novým viceprezidentem a CIO (Chief Risk Officer) na pětileté období. Ranjan je významný představitel indické centrální banky RBI s dlouholetou službou od roku 1989 a člen monetární komise od května 2022. Jmenování posiluje indickou pozici ve finančních strukturách BRICS. Banka se zaměřuje na podporu rozvoje infrastrukturálních a udržitelných projektů v chudších ekonomikách.
13. Všichni členové NATO letos splní starý cíl (2 % HDP), jen tři země dosáhnou nově stanovených 3,5 %. Všech 32 členů je letos na cestě dosáhnout obranného výdaje alespoň 2 % HDP, což je významný posun oproti situaci v roce 2023, kdy jich bylo pouze deset. Nový cíl 3,5 % HDP pro rok 2025 však přestihnou pouze Polsko (~4,5 %), Litva (~4 %) a Lotyšsko (~3,7 %). Některé státy, jako Německo, se vyjadřují optimisticky a očekávají dosažení vyšší hranice do roku 2029. Generální tajemník NATO Mark Rutte loni v červnu obhajoval ambiciózní cíle jako nutné pro civilní obranu a kybernetickou rezilienci.
14. USA schválily prodej raket Sidewinder do společného zásobníku NATO. Státní departement USA dal zelenou prodeji AIM-9X Sidewinder raket a přidruženého vybavení za cca 103,9 milionu USD do skladů NATO. Cíl je zajištění rychlé dostupnosti moderních protiletadlových systémů pro členské státy. Transakce reflektuje rostoucí potřebu odstrašující obrany v kontextu agresivního chování Ruska. Jedná se o pokračování širších snah o strategické zásobovací mechanismy NATO.
15. Velká diskuse o bezpečnostních zárukách typu článku 5 pro Ukrajinu Generální tajemník Rutte uvedl, že přímé členství Ukrajiny nyní není na pořadu jednání, ale Aliance diskutuje o modelu bezpečnostních záruk obdobných článku 5. Tato varianta by umožnila kolektivní reakci při útoku na Ukrajinu bez formálního vstupu do NATO. Myšlenka nachází podporu mezi částí členských států, zejména východní Evropy. Je to součást širšího vyjednávání vedoucího až k možnému summitu NATO v létě 2026.
16. Raketové systémy Patriot a vojáci z Nizozemska směřují do Polska. Nizozemsko ohlásilo nasazení cca 300 vojáků spolu s protiletadlovými systémy Patriot k posílení polské obrany. Tato iniciativní akce NATO reaguje na zvýšené riziko ruských provokací v regionu. Cílem je odvetný prostor pro nasazení interoperabilních systémů vzdušné obrany. Podporu vyjadřují i další členské státy jako Německo a USA.
17. Rakety zasáhly budovy EU v Kyjevě, unie i UK svolali ruského diplomata Ruský útok na Kyjev zasáhl i budovu delegace EU i britské Kulturní rady, zahynulo téměř 20 civilistů včetně dětí. EU a Velká Británie svolaly ruského velvyslance a požadují objasnění a okamžité zastavení útoků na diplomatické instituce. Prezidentka EK Ursula von der Leyen oznámila nové sankce proti Moskvě a uvažuje o využití zmrazených ruských aktiv pro podporu Ukrajiny. Německá firma Rheinmetall zároveň otevřela největší evropskou továrnu na munici, jako součást širších bezpečnostních příprav.
18. EU odsoudila útok na delegaci — dodatečně potvrdila poškození. Celá unie jednotně prohlásila útok za úmyslné zacílení na civilní infrastrukturu. Zraněno bylo desítky lidí, čtyři děti zemřely. Reakce zahrnovala diplomatické kroky i uvalení dalších hospodářských omezení vůči Rusku. Zároveň bylo oznámeno urychlení výroby zbraní a výdajů na obranu členskými státy.
19. EU investuje 116 mil. € do obnovy oceánů a vodních zdrojů. Evropská komise oznámila investici 116 milionů eur do projektů obnovujících oceány a vodní ekosystémy. Tato podpora byla rozdělena mezi 13 projektů napříč EU a zasahuje i komunity závislé na vodních zdrojích. Cílem je zvýšit ekologickou odolnost proti změnám klimatu a podporovat biodiverzitu. Jedná se o součást širší agendy EU zaměřené na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí.
20. V několika balkánských zemích—např. Bulharsku, Srbsku—se otevírá debata o implementaci čtyřdenního pracovního týdne. Studie uvádějí pozitivní dopady: snížení stresu, lepší rovnováha práce a života a vyšší produktivita. Některé pilotní projekty se nyní připravují nebo probíhají. EU sleduje tyto iniciativy jako možné reformní opatření pro širší oblast Unie.
21. Smrtící noční útok na Kyjev — nejhorší od summitu Trump–Putin. Ruské síly odpálily v nočních hodinách přes 600 dronů a raket, což vedlo k nejmasivnějšímu útoku na Kyjev od summitu v Alasce. Útok si podle oficiálních údajných údajů vyžádal životy 23 civilistů včetně čtyř dětí a desítky zraněných. Mezi zasaženými objekty byly mimo jiné budovy EU a Britské rady, což vyvolalo diplomatickou reakci – Spojené království a EU povolaly ruské velvyslance. V EU i USA to vyvolalo odsudky a oznámení o přípravě nových sankcí proti Rusku.
22. EU navrhuje demilitarizovanou „bezpečnostní zónu“ + nové zbraně pro Ukrajinu. Evropské státy nyní diskutují o vytvoření demilitarizované zóny 25–40 km podél fronty, hlídané až 60 000 vojáky NATO, jako součást potenciálního příměří nebo mírové dohody. Spojené státy současně schválily dodávku munice v hodnotě 825 milionů USD pro Ukrajinu, zejména letecké zbraně a střely. Některé návrhy počítají i s použitím zmražených ruských aktiv na obnovu a bezpečnost Ukrajiny. Rusko však označilo tyto kroky za jednostranné a nebezpečné.
23. Ruský postup v severovýchodní Ukrajině a beznázorová diplomacie. Ruská vojska rozšiřují obklíčení města Kupiansk na severovýchodě Ukrajiny a zároveň pokračují v útocích na civilní cíle v Kyjevě, které si vyžádaly desítky obětí. Diplomatické snahy v posledních dnech, včetně návrhu summitu Putina a Zelenského, zůstávají bez odezvy – Putin schůzku odmítá. Situace na bojišti tak graduje bez znatelného posunu ve směru k míru. Prezident Zelenskyj označuje ruský postup za záměrné narušování mírových šancí.
24. Ukrajinské útoky přetrhly ruskou palivovou infrastrukturu. Ukrajinské drony zasáhly rafinerie a ropovody v Rusku, čímž dočasně snížily domácí produkci o 13–17 %. Výsledkem je palivová krize s extrémním nedostatkem benzínu v mnoha regionech, zejména dálným východě a na Krymu, a nárůst cen až o 50 %. Kreml zavedl omezení exportu a kontrolu cen, ale situace zůstává napjatá a může přetrvat až do zimy. Tlak na obyvatelstvo roste a ruská vláda čelí domácí kritice.
————————————————————-
Volby
1. Situace kolem ANO a koalice v Brně Vedení hnutí ANO zmírnilo ultimátum a odložilo požadavek odchodu z koalice s ODS v Brně – původně mělo být vypovězeno do 9. září, nyní ANO navrhuje počkat až po volbách. V regionu panují rozpory: krajské vedení podporuje zachování koalice, centrála to i kvůli „reputačnímu riziku“ tlačila ukončit. Argumentují zejména bitcoinovou aférou Pavla Blažka. Schillerová uvedla, že nyní je třeba se soustředit na úspěch v říjnových volbách.
2. Podle posledních průzkumů má ANO stabilně kolem 30 % a vede před koalicí SPOLU (~20 %), SPD, STAN a Piráti se pohybují kolem ~10 %. Analytici ale varují – historicky se volební preference mění i těsně před volbami, a před čtyřmi roky i přes výrazné vedení ANO v létě nakonec nevyhrála. Letos běží poslední klíčových šest týdnů kampaně, kdy může dojít k překvapení.
3. Poprvé budou u parlamentních voleb (3.–4. října) umožněni občané v zahraničí hlasovat korespondenčně. Řada zájemců však nepřihlásila své jméno včas – přihlášeno bylo jen kolem 24 206 lidí, což je méně než se očekávalo. Zájem roste jen mírně, což zklamalo vládní strany.
4. Čísla kandidátních lístků pro volby 2025 Státní volební komise vylosovala kandidátní čísla pro hlavní subjekty do sněmovních voleb: ANO ponese číslo 22, SPOLU – 11, SPD – 6, STAN – 23, Piráti – 16. Výsledek je důležitý pro orientaci voličů na hlasovacích lístcích. Termín voleb je stanoven na 3. a 4. října 2025.
RB
Napsat komentář