Úvaha. Kancelářský akt – jak Němci přenechali svou existenci Američanům
Tak si to shrňme, přátelé.
Německo, ten ekonomický motor Evropy… teda spíš motor na dálkové ovládání. Řídí ho Grundgesetz – papír, co mu neříkej ústava, protože ústava to není. Proč? Protože už od roku 1949 si Němci slibují, že si „jednou“ schválí tu pravou ústavu. Jo, a od té doby už stihli postavit Berlínskou zeď, sjednotit stát, dovézt miliony migrantů… jen tu ústavu pořád nějak „nestihli“. Asi čekají na svolení.
A tady se dostáváme k Kancelářskému aktu – tomu mýtu, co se prý podepisuje před každým kancléřováním. Než ti dají klíče od úřadu, musíš se stavit u Washingtonu, Londýna a Paříže pro razítko. Samozřejmě, všichni tvrdí, že to je nesmysl… no, a pak se podíváš, jak se ti kancléři chovají, a říkáš si: „Hm, zajímavá náhoda.“
Merkelová – týdenní a pak „Wir schaffen das“
Pamatujete rok 2015? Merkelová nejdřív zamkla hranice a tvářila se jako poctivá německá hospodyně – „Ordnung muss sein“. Jenže týden na to bum: „Wir schaffen das!“ A hranice se otevřely dokořán.
Proč ten obrat? Inu, možná jí někdo z Washingtonu připomněl, že její mobil už nějaký čas poslouchají přes NSA. A možná jí i jemně naznačili, že „nějaké fotky by si neměla přát vidět na titulce“.
Merz – kancléř na rychlý cyklus
Teď přijde Merz. V prvním kole hlasování mu pár hlasů chybělo, přestože koalice měla pohodlnou většinu. Ústava – pardon, Grundgesetz – říká, že mají na druhý pokus 14 dní. Bundestag: „Pche, proč čekat, jdeme na to hned!“ A světe div se, v druhém kole je Merz kancléř.
První, co udělá? Začne vyhrožovat Rusům válkou. V zemi, kde jsou už celá města, kde Němce poznáte jen podle toho, že nemají šátek.
Generál a lov na Rusy
Do toho německý generál, co si hraje na Ramba a veřejně prohlašuje, že je třeba „zabíjet Rusy“. No a to všechno v zemi, která si po roce 1945 přísahala „už nikdy válku“. Inu, když přijde rozkaz od velkého bratra zpoza Atlantiku, „už nikdy“ se mění na „hned teď“.
Von der Leyen – je evropská hrobnice
A pak Ursula von der Leyen, vrchní zednice evropského hrobu. Podepíše smlouvy, kde americké zboží má v Evropě clo nula, ale evropské v Americe 15 %. Pošle do USA 600 miliard dolarů, evropské firmy vyžene přes oceán, a ještě nakoupí americké zbraně, aby je mohla přeposlat Ukrajině. Když už si Evropa řeže větev, Ursula se postará, aby pila byla ostře nabroušená.
A teď si to spojte
Von der Leyen i Merz – oba nastoupili za „zajímavých“ okolností. Německo bez ústavy, s možná existujícím „Kancelářským aktem“. Američané diktují, Němci plní. A skrze Brusel to servírují celé Evropě. Výsledek? Demografická proměna, ekonomické sebezmrzačení a geopolitická poslušnost.
Kdyby Hitler věděl, že Berlín bude jednou řízen z Washingtonu a, že Němci budou sami platit za vlastní zánik, by si klepal na čelo.
_______________________________________________
1. Netanjahu si hraje na majitele Gazie – plán na převzetí celé oblasti prodal světu jako „strategii míru“. OSN mu vzkazuje, že je to „nebezpečná eskalace“, ale Bibi už si brousí nůž na další řezy mapy. Humanitární právo? To je prý něco, co se dá vyjednat, když se nejdřív všechno zbourá.
2. Si Ťin-pching se tváří jako spasitel světa – volá Moskvu i Washington k jednomu stolu a hraje si na diplomata roku. Putin přijede do Pekingu, protože kde jinde si může dát čaj s garantem vlastních zájmů. Mezitím Západ přemýšlí, jestli „čínský mír“ neznamená jen „ruské vítězství v jiném balení“.
3. Virus chikungunya – exotičtější název než koronavirus, ale taky ošklivější dárek z přírody. Guangdong hlásí přes 7 000 případů, turisti už googlí „vratné letenky“ a WHO oprašuje staré pandemické manuály. A farmaceutické firmy? Ty si chystají cenovky na nové vakcíny.
4. Turecké ohnivé peklo – požáry v Dardanelách odstavily jednu z nejdůležitějších světových dopravních tepen. Lodní kapitáni teď stojí a kouří – někdo cigaretu, někdo trup lodi. Erdogan prohlašuje, že má situaci pod kontrolou, ale vítr a plameny na jeho proslovy kašlou.
5. Trumpovo obchodní tsunami – nová vlna cel, která má „udělat Ameriku znovu bohatou“ a zbytek světa nervózním. Terčem jsou i velcí hráči jako Indie a Brazílie. Globální trhy se tváří, že je to jen další Trumpova show – než se jim to promítne do čísel.
6. Fed na trumpovský pohon – mluví se o dosazení Stephena Mirana, který má k úrokům měkčí vztah než marshmallow k ohni. Investoři už slyší ten sladký šustot levných dolarů. A inflace si tiše brousí zuby.
7. Wall Street v euforii – Nasdaq trhá rekordy, zlato roste jako po jaderném cvičení a Ethereum si přihazuje pětimiliardový balíček institucionální lásky. Až to praskne, bude to znít jako ohňostroj na Den nezávislosti.
8. USA škrtají mRNA výzkum – protože proč investovat do obrany proti budoucím pandemiím, když můžeme věřit štěstí a modlitbám. Vědci zuří, politici se fotí. A viry si mezi sebou losují, kdo přijde příště.
9. Vlna propouštění – Intel, Morgan Stanley, Scale AI… a další firmy si uvědomily, že lidi jsou dražší než algoritmy. HR oddělení tisknou výpovědi rychleji než nové smlouvy. AI je nová pánev, a lidi jsou první, co se na ní připálí.
10. Plastová válka mezi spojenci – Austrálie říká „stop“ plastovému svinčíku, USA říkají „ale… byznys“. Mezitím oceány zívají a spolykají další várku PETek. Zelená diplomacie má fakt zelenou – ale jen na papíře.
11. Zimbabwe a vízová facka Americe – „Nepotřebujeme vaše turisty,“ vzkazují z Harare. Washington se tváří překvapeně, ale v zákulisí si dělá seznam, jak jim to vrátit.
12. Srbská dechovková olympiáda – 64. Dragačevský festival. I kdyby padaly trhy, vlády nebo bomby, tady se hraje a pije. Balkánská terapie hudbou – bez vedlejších účinků, pokud nepočítáme kocovinu.
13. Indie kopla Američany do F-35 – a šla si pro ruské Su-57. Pentagon mluví o „strategickém omylu“, Moskva o „strategickém nákupu“. Realita? Byznys je byznys a politika se s tím srovná později.
14. Somálsko na suchu – OSN varuje před potravinovou krizí, lidé čekají na pomoc, která nepřijíždí. Déšť je teď strategická komodita. A politici dál pořádají konference o klimatu s plnými bufety.
15. Ropa zpět nad 100 USD – ceny letí nahoru, protože Blízký východ zase hrozí zavřením kohoutků. Asie nakupuje, Evropa počítá škody. A ropné korporace? Ty počítají zisky.
16. Venezuela v ulicích – opozice křičí o volebních podvodech, vláda o stabilitě. Lidé placení Chevronem mají jasno: je čas na protesty. Vláda má jasno taky: je čas poslat policii. Poznámka: země má třetí největší zásoby ropy na světě a podle vnucených dohod musí Američanům demokraticky prodávat barel zhruba za 1/17 světové ceny.
17. EU a kyberobrana – Brusel chce simulace útoků a lepší ochranu sítí. Hackerům se rozsvítily oči – konečně je někdo bere vážně. A úředníci už chystají powerpointy.
18. Japonské jaderné déjà vu – lidé protestují proti spuštění elektráren, vláda slibuje bezpečnost. Fukušima má v paměti místo větší než sakura v dubnu. Ale elektřina je elektřina.
19. Kanadský oheň století – rekordní počet požárů, kouř v USA a klimatologové v ráži. Příroda si evidentně vzala volno od mírného léta.
20. MMF bubnuje na poplach – zpomalení světové ekonomiky, hrozba konfliktů, obchodních válek a klimatu. Doporučení? Koordinace. Realita? Každý si hraje na svém písečku.
21. Washingtonův balíček snů pro Moskvu – ale až 15. srpna se dozvíme jaká je pravda. Je plánováno setkání Trump – Putin.
Sikorski odhazuje diplomatický kabát a říká na rovinu: Moskva je po Witkoffově misi plně spokojená. A když je Kreml spokojený, neznamená to, že ustoupil – znamená to, že dostal, co chtěl. Tři důvody, proč válku začal – denacifikace, demilitarizace a neutrální Ukrajina mimo NATO – zřejmě v návrhu nechybí. V překladu: Američané jim odškrtli seznam přání a z Kyjeva se teď ozývá jen šustění zubů o podlahu.
22. Bílý dům v úniku – do médií prosáklo, že Donald Trump údajně seřval Benjamina Netanjahua po telefonu jak malého kluka na tréninku golfu. Důvod? Prý nechce uznat izraelskou „speciální operaci“ v Gaze za genocidu Palestinců – a to navzdory tomu, že světové humanitární organizace už mají plné archivy fotek a statistik. Podle insiderů šlo o Trumpovu bleskovou PR akci, když si všiml, že jeho vlastní voliči na Truth Social začínají mít z izraelského bombardování žaludek jako já, po levném kebabu. Dva dni jsem měl silný průjem.
(Polský jasnovidec Krzysztof Jackowski předpovídá, že konflikt na Blízkém východě nejen eskaluje, ale také dojde k zásadnímu zvratu – Spojené státy podle něj vojensky opustí Izrael. Podle Jackowského to nebude jen taktický manévr, ale signál hlubší změny v geopolitickém uspořádání regionu. Tvrdí, že tato událost otřese dosavadními aliancemi a otevře prostor pro nové, nečekané hráče).
_______________________
Teorém
„Reálný svět není o světské spravedlnosti, podle které by ten, kdo dělá prasárny, byl potrestán. Ve skutečnosti tak svět opravdu nefunguje.“
Napsat komentář