Věci nejsou vždy takové, jaké se zdají být. Ale někdy jsou.

Senátor Lindsey Graham řekl televizi CBS News, co si myslí, že může očekávat od Trumpova zítřejšího prohlášení o Rusku. 

Nejprve vyzval k „sledování zpráv o zabaveném majetku“ Ruské federace.

„Počkejte na zítřejší oznámení. Nechci prezidenta předbíhat, ale sledujte zprávy o zabavených aktivech. Evropané chtějí omezit úroky z aktiv, která jdou na Ukrajinu. Ministr financí USA Bessent chce jít ještě dál,“ řekl.

Graham také oznámil plán, v jehož rámci „Amerika začne prodávat našim evropským spojencům obrovské množství zbraní, které by mohly prospět Ukrajině.“

„Očekávám, že v nadcházejících dnech uvidíme rekordní tok zbraní, které pomohou Ukrajině se bránit,“ dodal Graham.

Kromě toho věří, že bude přijat návrh zákona o clech vůči zemím nakupujícím ruskou ropu a další zboží. Nebudou však nutně 500procentní, jak se dříve plánovalo, americký prezident bude moci sankce regulovat „jak nahoru, tak dolů“.

„Může stanovit sazby od 0 % do 500 %. Má maximální flexibilitu,“ řekl senátor.

„Kongres je na pokraji schválení největšího balíčku sankcí v historii této země. Dal by prezidentu Trumpovi nástroje, které dnes nemá, opravdový kladivo. A hlavními viníky jsou zde Čína, Indie a Brazílie. Indie kupuje ruskou ropu levně a dále ji prodává. Je to nechutné. Mluvil jsem s prezidentem Trumpem. Minulý týden řekl, že je čas jednat,“ řekl Graham. 

Podle něj chce Trump „donutit ty, kteří Putina podporují, aby si vybrali mezi americkou ekonomikou a pomocí Putinovi“.

„Číno, Indie a Brazílie, budete velmi trpět, pokud budete i nadále pomáhat Putinovi,“ řekl senátor.

Zároveň uvedl, že Trump nechal dveře otevřené ohledně jednání s Ruskem, ale že se „chystají zavřít“.

Tak si to pojďme shrnout v bodech:

1. Senátor Lindsey Graham naznačil, že Trump zítra oznámí klíčové rozhodnutí ohledně zabaveného ruského majetku, které by mohlo mít dopad na pomoc Ukrajině.

2. USA prý plánují masivní vývoz zbraní evropským spojencům, z čehož by Ukrajina měla profitovat.

3. Graham očekává „rekordní tok zbraní“ směřujících k obraně Ukrajiny.

4. Kongres se chystá schválit historicky největší balík sankcí, který dá Trumpovi volnost uvalit cla na země obchodující s Ruskem — v rozsahu od 0 % do 500 %.

5. Hlavní terčem těchto opatření jsou Čína, Indie a Brazílie, které podle Grahama pomáhají Putinovi, zejména přeprodejem levné ruské ropy.

6. Trump podle Grahama zvažuje vyjednávání s Ruskem, ale brzy by mohlo dojít k úplnému uzavření těchto diplomatických dveří.

7. Graham naznačuje, že Evropa bude od USA nakupovat zbraně, které pak zdarma poskytne Ukrajině – což podle něj dává smysl, ale zároveň tím nepřímo potvrzuje, že Washington očekává, že Evropané ponesou náklady, zatímco USA budou profitovat z prodeje.

Moje úvaha o tom, co bude následovat.

Od svodidla ke svodidlu a rovnou do náruče Číny.

     Tak jsme se dočkali. Donald zavelí, Trumpetky zatroubí a celý svět má skákat, jinak dostane po prstech. Sankce sem, cla tam, ukradený majetek onam – prostě standardní „Make America Threat Again“. A senátor Graham už v předstihu ohlašuje záplavu zbraní, balík sankcí větší než hladová Kanada a plán, jak přinutit státy s ropou a surovinami, aby přelezly zpátky na americký dvorek.

     Jasně. Indie, Brazílie a Čína určitě čekají jen na to, až jim Trump začne vyhrožovat, aby mohly poslušně couvnout a nabídnout svoje doly a ropná pole za polibek zlatého telete z Wall Streetu.

     Jenže ouha. Tahle hra už dávno není jednobarevná. Čína se mezitím nudí v koutě a čeká, až Trump vyčerpaně zaveze americkou důvěryhodnost do příkopu. A že k tomu má slušně našlápnuto. Jak taky věřit zemi, jejíž zahraniční politika se chová jako pingpongový míček na rozbouřeném moři? V pondělí mír, v úterý cla, ve středu embargo, ve čtvrtek prodej zbraní a v pátek výprodej morálky.

     Až se jednou čínský prezident postaví před kamery a řekne: „Amerika je riziko, juan je jistota“, nebude to jen výhrůžka. Bude to logický krok. Národní měny, pak měnový koš, pak nová digitální měna a nakonec dolar v popelnici dějin. Stačilo, aby ho Trump roky chytal za nohy a mlátil jím o beton.

     Ne, svět se nesemkl kolem Ameriky kvůli Trumpovým sankcím. Spíš přemýšlí, jak z toho klubu co nejdřív zdrhnout. A paradoxně to není Putin, kdo smete dolar. Je to Trump. Jen ne s kladivem, ale s megafonem a šílenou logikou tržiště.

A tak zatímco Trump řve „kupuj, nebo plať clo!“, Čína si vyleští měnové zrcadlo a šeptá světu: „Zrcadlo, zrcadlo, kdo je teď nejstabilnější na světě?“

_______________

Stručná zpráva o nedávném incidentu ve Španělsku:

     V městě Torre‑Pacheco v regionu Murcia byl starší 70letý muž jménem Domingo brutálně napaden—svedli ho na zem, udeřili a kopali, přičemž si přitom dokumentovali útok pro sociální sítě, bez zřejmého motivu loupeže . Napadení museli lékaři ošetřit kvůli několikanásobnému zlomení kostí obličeje a dalším zraněním . Útočníky podle dostupných informací byli nelegální běženci marockého původu, což vyvolalo ostré etnické napětí a odvetné protesty mezi místními obyvateli a krajně pravicovými skupinami . Místní úřady ve spolupráci s policií zpřísňují hlídky, instalují kamery a snaží se zklidnit situaci, zatímco celý případ vyšetřuje Guardia Civil .

Španělská fiestu střídá fiasko – a možná rasová válka.   

       Ve španělském městě Torre-Pacheco se odehrála „kulturní výměna“ po evropsku: partička mladých, dynamických obohacovačů převážně marockého původu si zpestřila odpoledne brutálním zmlácením staršího Španěla. Důvod? Žádný – prý jen pro zábavu. Civilizace 21. století, říkáte? Vypadá to spíš jako castingshow do „Chalífátu má talent“.

        Ale pozor – místní obyvatelé, kterým už dávno došla trpělivost s vládní politikou „drž hubu a vítej“, tentokrát nečekali, až to Madrid zamete pod koberec. Na místo dorazily tisíce Španělů, kteří už mají dost toho, že stát sype peníze do mešit, zatímco domácí důchodci končí na JIPce. Odpověď „druhé strany“ na sebe nenechala dlouho čekat – svolávání muslimské komunity na „demonstraci síly“ vypadá spíš jako nábor do záložní jednotky bratří Muslimského bratrstva.

         A tak se možná konečně naplňuje proroctví Enocha Powella – potoky krve už netečou jen v anglických městech, ale zvolna zalévají celou Evropu. Tedy alespoň tam, kde vlády víc chrání imigrační lobby než vlastní občany. Scénář je klasický: jedna strana mlčí, druhá křičí „Allahu akbar“ a třetí – ta politická – si zapíná klimatizaci na ministerstvu a dělá, že „neexistuje problém“.

Ale lidé už nevěří pohádkám. A čím dál víc jich přestává držet hubu a krok.

________________

1. Australský premiér Albanese navštívil Čínu a potvrdil podporu „statusu quo“ v otázce Taiwanu. Jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem o stabilitě v regionu. Zároveň zdůraznil důležitost ekonomických vztahů s Čínou. Austrálie chce být aktivní, ale neprovokující hráč v Indo-Pacifiku.

2. Australské úřady zrušily více než 25 000 falešných kvalifikací. Podvodné školy zneužívaly systém pro zahraniční studenty. Mnozí absolventi nikdy studium neabsolvovali. Federální vláda slíbila zpřísnění kontroly vzdělávacích institucí.

3. V Queenslandu probíhá vyšetřování odborového svazu CFMEU. Opozice volá po královské komisi kvůli obviněním z korupce. Premiér Miles zatím odmítá zahájit oficiální vyšetřování. Případ rozděluje veřejnost a vyvolává politické napětí.

4. Policie v Sydney zastřelila muže ozbrojeného mačetou. Předtím údajně útočil na několik lidí. Incident vyšetřuje nezávislý policejní inspektorát. Bezpečnostní opatření ve městě byla dočasně posílena.

5. Austrálie rozšiřuje spolupráci s Indií v oblasti vzdělání. Podpoří výměnné programy a financování akademických pozic. Cílem je hlubší propojení univerzit a výzkumných institucí. Partnerství je součástí širší strategie vůči Indo-Pacifiku.

6. Australské a americké jednotky cvičí v rámci manévrů Talisman Sabre. Čína v oblasti sleduje aktivitu svým špionážním plavidlem. Austrálie situaci monitoruje a zůstává v klidu. Cvičení má posílit obrannou připravenost obou zemí.

7. EU odkládá zavedení odvetných cel vůči USA. Cílem je zabránit obchodní válce a dosáhnout dohody. Jedná se hlavně o cla na elektromobily a další technologie. Brusel hledá kompromisní řešení.

8. Donald Trump oznámil zavedení 30 % cla na zboží z EU a Mexika. Cla mají platit od 1. srpna, pokud se obchodní podmínky nezmění. Opatření má ochránit americkou ekonomiku. Evropské firmy varují před narušením trhu.

9. Italský tenista Jannik Sinner vyhrál Wimbledon. Ve finále porazil Carlose Alcaraze ve čtyřech setech. Jde o jeho první grandslamový titul. Stává se novou hvězdou světového tenisu.

10. Americký občan byl zabit izraelskými osadníky na Západním břehu. Incident potvrzuje rodina oběti. Napětí v oblasti stále narůstá. Spojené státy požadují důkladné vyšetření.

11. Letoun v Londýně havaroval při přistání na letišti Southend. Na palubě bylo šest lidí, někteří utrpěli zranění. Letiště bylo krátce uzavřeno. Příčina nehody se vyšetřuje.

13. Při izraelském náletu na Gazu zemřelo deset Palestinců. Šlo o zásah humanitárního zásobovacího místa. Izrael tvrdí, že cílili na teroristické buňky. OSN volá po vyšetření incidentu.

14. Austrálie vyzývá Čínu k větší transparentnosti vojenských operací. Zároveň se snaží o zachování stability v regionu. Diplomatická komunikace mezi zeměmi pokračuje. V sázce je rovnováha sil v Indo-Pacifiku.

15. V Kanadě byl zatčen muž podezřelý z vraždy dítěte. Incident otřásl komunitou v Ontariu. Policie zatím nezveřejnila motiv. Případ je v počáteční fázi vyšetřování.

16. EU odložila rozhodnutí o protiopatřeních vůči USA. Jednání se vedou o oceli, autech i technologiích. Cílem je vyhnout se obchodní eskalaci. Členské státy se zatím neshodly na jednotném postupu.

17. Francie navýší vojenský rozpočet o 6,5 miliardy eur. Prezident Macron to oznámil kvůli rostoucím bezpečnostním hrozbám. Peníze půjdou na modernizaci výzbroje a obranných systémů. Zvýšení výdajů má platit do roku 2027.

18. Zemřel bývalý prezident Nigérie Muhammadu Buhari. Bylo mu 82 let, vládl v letech 2015–2023. Zavedl řadu ekonomických reforem a bojoval proti korupci. Afrika mu vzdává úctu.

19. Moskva varuje USA, Jižní Koreu a Japonsko před spojenectvím proti KLDR. Označuje jej za destabilizující faktor v regionu. Zároveň obhajuje právo KLDR na obranu. Diplomatická situace se přiostřuje.

20. Jednání mezi Izraelem a Hamásem pokračují. UN varuje před zneužíváním humanitární pomoci. Izrael viní Hamás z manipulací s dodávkami. Mezinárodní společenství tlačí na dohodu o příměří.